Proč?

Za přibližně čtyři miliony se podařilo vytvořit jeden a půl pracovního místa, strategické plány a marketingové aktivity, pět konferencí, vydat přes dvacet tisíc kusů propagačních materiálů, ale zprovoznit pouze šestnáct kilometrů hipotras. Jen pro porovnání, v Jihočeském kraji se za přibližně stejnou částku podařilo zprovoznit sedm set kilometrů tras, dalších tři sta značí. Vydali také asi tisíc propagačních brožur, uspořádali i školení a kurz pro značkaře.

Vedoucí manažerka zlínského projektu Jana Koldová šestnáct kilometrů hipotras v kraji však za neúspěch nepovažuje. „Hlavním záměrem Hyjé nebyl vznik hipotras, ale zmapování situace v tomto sektoru, analýza slabých míst a vytvoření strategie pro rozvoj hipoturistiky,“ řekla Koldová.

Zpracovali strategii rozvoje, dostali za to milion

Z vyúčtování projektu, které má Zlínský deník k dispozici, vyplývá, že z čtyřmilionové částky padl milion korun firmě, jež zpracovala strategii rozvoje. Další více než jeden a čtvrt milionu si vyžádaly marketingové aktivity. Ty měly provozovatele a koňské trasy, které ještě neexistují, zpropagovat. Na naplánování samotných koňských stezek, které jsou nejviditelnějším důsledkem těchto aktivit, šlo však pouze tři sta tisíc.

„To je strašný nepoměr, ze čtyř milionů jenom tři sta tisíc na realizaci, to je škoda. Ale aspoň sto kilometrů stezek by se za to udělat dalo,“ míní Milena Andrlová, celostátní koordinátorka hipotras a autorka koňských projektů, které se rozšířily do celé České republiky. Právě její nápady si vzal za vzor také Zlínský kraj.

Podle ní je problém v tom, že kraj nekomunikoval s provozovateli stájí osobně. „Chyba je v komunikaci. My jsme jednali přímo s koňáky a peníze využili bez prostředníka, Zlínský kraj ale zadal vytvoření sítě stezek firmě a podle jejich návrhu potom obesílali majitele stájí. Spousta dopisů se nevrátila a na tom se celý projekt zasekl,“ odhaduje příčinu situace Andrlová.

Ve Zlínském kraji je v současnosti kompletně vyznačena pouze jedna šestnáctikilo­metrová koňská stezka ve Velkých Karlovicích na Vsetínsku. Druhá trasa přes Vizovické vrchy je ve fázi značení a další dvě na Kroměřížsku a Uherskohradišťsku byly odloženy na neurčito kvůli nezájmu provozovatelů stájí o realizaci. „Zlínský kraj se nesmí zříci odpovědnosti za to, že vzniká taková infrastruktura. Začal tento projekt velkoryse a měl by investované miliony obhájit tím, že to také dokončí,“ vyzvala kraj celostátní koordinátorka hipotras Andrlová.

„Ano, pokračovat by se mělo, ale to je otázka obecně prospěšné společnosti Hyjé – koně Zlínského kraje a majitelů stájí, na které byl projekt nasměrován,“ reagoval bývalý radní pro cestovní ruch a nynější lidovecký náměstek hejtmana Jindřich Ondruš.

Vše je závislé na ochotě lidí

Strategie a analýzy, které kraj zaplatil hlavně z evropských peněz, měly určit možnosti tras. Jejich praktická realizace už ale leží na bedrech soukromých subjektů a obcí. Dokud se nenajdou ochotní lidé, kteří by se dokázali osobně angažovat v návazných aktivitách, což znamená obejít majitele pozemků a zajistit značení tras, stezky budou na vznik čekat dál.

Někteří provozovatelé zapojení do projektu jsou zklamaní. „Mrzí mě, že jsem se v Hyjé angažoval, absolvoval jsem dokonce kurz značení. Věřil jsem jim, že nám koňákům pomůžou přitáhnout lidi, ale nestalo se tak. Peníze se probendily za pohoštění, brožury a podobné věci,“ poznamenal Antonín Nevřiva, provozovatel Ranche Nevada na Smraďavce na Uherskohradišťsku, který je členem obecně prospěšné společnosti Hyjé – koně Zlínského kraje.

Ta vznikla v roce 2007 a kromě dotačního poradenství propaguje své členy a navrhuje nové projekty v této oblasti. Zlínský kraj loni na její provoz vyčlenil 300 tisíc korun. „Zájem lidí o realizaci hipotras je menší, než jsme čekali,“ přiznala manažerka této společnosti Zuzana Manďáková. Právě plánované koňské stezky na Kroměřížsku a Uherskohradišťsku doplatily na to, že se nikdo nechce ujmout složitého vyřizování.

Další člen společnosti, Ranč Kostelany z Kroměřížska, se zatím aktivněji také nezapojil. „My jsme sice s tímto záměrem vstupovali do společnosti Hyjé, ale nepočítali jsme s tím, že jednání s majiteli pozemků a vyznačování tras bychom měli řešit my,“ popsala důvod neúčasti manažerka chovu koní v Kostelanech Eva Žaludková.

Manažerka Jana Koldová nečinnosti některých subjektů nerozumí. „Kolikrát už inženýrka Manďáková ze společnosti Hyjé obeslala všechny provozovatele s návrhy projektů a nikdy jí nepřišla odpověď,“ konstatovala Koldová. „Ti, co pracují aktivně, se výsledků dočkají. Nelze si ale myslet, že za ně všechno vyřídí jiní,“ podotkla.

První vlaštovkou jsou Velké Karlovice

Jedinou už fungující hipotrasou vzniklou na základě projektu Hyjé je koňská stezka v okolí Velkých Karlovic. Iniciátorem se stal majitel tamější usedlosti Dvůr u kříža Vladimír Křenek. „Nejdůležitější, ale také nejsložitější bylo jednání s vlastníky pozemků. Teď už vím, že zásadní je osobní kontakt, dopisy nebo telefonáty nenahradí přímou komunikaci,“ řekl Křenek.

V roce 2007 oslovil první majitele pozemků. „Měl jsem navržené tři varianty tras, nakonec se jedna po roce jednání podařila vyznačit,“ uvedl Vladimír Křenek. Koňská stezka, která díky němu vznikla, měří 16 kilometrů a vede okolím Velkých Karlovic. „Do budoucna plánuju vytyčit ještě jednu menší trasu, zřejmě na vlastní náklady,“ uzavřel aktivní koňák.