Válečné události sice činnost Orla přerušily, ale neukončily je natrvalo. V roce 1918 se jeho činnost obnovuje. V roce 1922 se hulínští Orli dočkali vlastního praporu, s nímž se zúčastnili sletu v Brně. K neodmyslitelným postavám spjatým s organizací Orel patří hulínský rodák a holešovský kněz Vojtěch Rygal, který byl orelským nadšencem a všestranným sportovcem. Činnost Orla znovu přerušila další světová válka.
Svého druhého obnovení se Orel dočkal v roce 1945, v roce 1946 byl vysvěcen nový prapor. Tehdy měl kolem dvou set členů. Cvičení se v poválečných letech konalo dvakrát týdně, uvnitř i na dvoře. Cvičila se gymnastika, například prostná, bradla nebo koza, a také atletika, například skok do výšky. Ženy se zaměřovaly na veřejná cvičení s hudbou, na která jezdily po okolních jednotách.
Hulínský Orel se mohl chlubit také kulturními aktivitami, jako bylo divadlo nebo besídky. Nedílnou součástí života jednoty byly brigády. Zahazovaly se například výkopy okolo kostela, které vyhloubili vojáci na konci druhé světové války. Velkými událostmi byly orelské poutě na Svatém Hostýně. S komunistickým převratem ale skončila činnost této katolicky orientované organizace. Orel byl v Hulíně obnoven teprve v roce 2005.
