Pod zeleným baldachýnem statných bukových a dubových velikánů se to totiž hemží lidmi, z nichž každý si odnáší v košíku pěknou hromadu hub. Tak vypadá začátek letošní podzimní houbařské sezony. „Za čtyři hodiny jsem dnes nasbírala za Salaší čtyři košíky praváků. Hodně jsem jich našla v místech, jimiž už prošli ti méně pozorní houbaři. Kdyby se pozorněji rozhlédli, našli by je taky. Jenže lidé mají pořád naspěch a horu jen tak proběhnou,“ prozradila pětašedesátiletá Anna Pospíšilová, zkušená houbařka z Velehradu. Jedním dechem však dodala, že houby zatím nejsou červivé, ale mají štíhlejší třeň, což by mohlo nasvědčovat tomu, že výskyt hub, pokud budou chladné noci, poklesne.

Košík plný praváků a suchohřibů se včera za dvě hodiny podařilo nasbírat nedaleko chaty na Bunči Heleně Kubíkové ze Zlína, která se do lesa vydala se svým přítelem. „Roste jich tolik, že vyrazit na ně do lesa je vyloženě potěšení,“ usmívala se Kubíková.

Někteří odborníci ovšem soudí, že jásání nad záplavou hub je předčasné. „Rostliny jako by uměly vycítit, že jsou ohroženy a snaží se co nejvíce reprodukovat,“ říká mykolog Vítězslav Liška. „Je třeba známo, že když umírá strom, nasadí co nejvíc plodů. Doufejme, že totéž neplatí pro podhoubí v chřibských lesích.“

Skutečnost, že houby po zářijových deštích v Chřibech opravdu rostou, potvrdili i manželé Stuchlíkovi z Moravského Písku. „Houbám jejich masové sbírání neublíží. Každý rok jich vyroste dost na to, aby zbyly i na reprodukci. Škoda jen, že téměř vymizely lišky či ryzci syrovinky,“ říkají