Takovou spoušť po sobě zanechávají nezodpovědní pejskaři, kteří své čtyřnohé mazlíčky nechávají volně pobíhat v revírech. Trpí tím nejen zvěř, ale také myslivci a hospodáři lesních porostů na Kroměřížsku.

„Je to čím dál tím horší, vůbec nic s tím nenaděláme. A k tomu všemu jsou majitelé psů agresivní. Například nedávno jsem se pohádal s třemi lidmi, což mi vždycky jen pokazí den,“ zlobil se například kostelanský hospodář Jaroslav Beran.

Problém neukázněných pejskařů je sice celoroční, to nejhorší období mají ale myslivci teprve před sebou.

„Problémů bude v nejbližších dnech či spíše měsících přibývat, hlavně na jaře, kdy zvěř vyvádí mláďata,“ upozornil Beran. Za oběť psů tak padnou nejen mladá, ale někdy i dospělá zvířata. Způsobenou škodu nelze vyčíslit.

„Někdy se totiž ani o uhynutých kusech nedozvím, zvěř prostě uhnije. Problém je to ale velký. Psi štvou často zvěř, ta při útěku vydává spousty energie, pak je oslabená. Pokud není pes ale ve smečce, tak by zdravou zvěř neměl ulovit,“ poznamenal Beran.

Ačkoliv hospodáři sledují štvanice mnohdy i na vlastní oči, dopadnout psa přímo při činu a usvědčit jeho majitele není vůbec jednoduché.

„Někdy to z dálky sleduji dalekohledem, málokdy se ale podaří dopadnout psa, jak štve či rve zvěř,“ povzdechl si také hospodář roštínské honitby Václav Bastl.

Podle něj by navíc psi měli být označeni obojkem, aby byli odlišení od těch zatoulaných. „To se ale neděje. Málokterý pes je vychovaný tak, aby nehonil zvěř,“ podotkl Bastl.

Zkušenosti s nežádoucími štvanicemi ale nemají všichni hospodáři. Například místopředseda kroměřížského okresního mysliveckého svazu Jindřich Kořínek se prý s něčím takovým dosud nesetkal. „Během dvaceti let práce ve Skašticích jsem na nahánění zvěře psem opravdu nenarazil. Slyšel jsem ale o těchto problémech od jiných,“ uzavřel Kořínek.