a podle všech pozorování chovatelů je ve skvělé kondici," uvedla mluvčí zlínské zoo Romana Bujáčková.

Sedmiletá samice jménem Zlínská, pro kterou to je první mládě, se projevila jako skvělá matka. Jméno Zlínská není jen tak náhodou, narodila se totiž ve zlínské zoo. Zahrada chová lenochody dvouprsté od roku 1998, úspěšně odchovala celkem 4 mláďata.

Nejpomalejší savci planety obývají ve zlínské zoo tropickou halu Yucatan. V současné době chovnou skupinu tvoří samec, tři samice a měsíční mládě. K dispozici zde mají celý rozsáhlý prostor.

"Až bude zoo opět otevřena, zkuste naplánovat návštěvu tropické haly mezi 10.00 a 11.00 hod. Právě tehdy chovatelé do jejich oblíbené části přinášejí misky s krmením. Budete mít tak velkou šanci zahlédnout samici Zlínskou s mládětem," radí Romana Bujáčková.

ŽIVOT HLAVOU DOLŮ

Domovinou lenochodů dvouprstých jsou pralesy Jižní Ameriky. Převážnou většinu života stráví na stromech, kde se zavěšeni hlavou dolů živí, spí, páří i vychovávají mláďata.

Na větvích se drží pomocí silných končetin a dlouhých, obloukovitě zahnutých drápů. Pohybují se opravdu velmi pomalu, na zem sestupují jen při přesunu na jiný strom nebo k vykonání potřeby. Lenochodi visí hřbetem dolů, proto jejich srst roste od břicha ke hřbetu.

V srsti mezi chlupy žijí mikroskopické řasy, které dodávají lenochodům zelenavé krycí zbarvení. Řasy však vyžadují velmi vlhké tropické podnebí, které v zoologických zahradách většinou nelze zajistit. Řasy tak hynou a lenochodi získávají žlutohnědé až šedožluté zbarvení.

Lenochodi jsou skvělí plavci, při plavání se pohybují pomocí předních končetin. Patří mezi poměrně dlouhověká zvířata, v lidské péči se dožívají kolem 25 let.

Na jejich jídelníčku ve volné přírodě dominují listí a pupeny. Rostlinná strava není příliš výživná, lenochodi se proto velmi málo pohybují a prospí až 15 hodin denně. Šetří tak energii.

Ve zlínské zoo dostávají zeleninovou směs, ve které najdeme například osení, natě různých druhů zeleniny, rukolu, čínské zelí, pórek, mrkev nebo cuketu. Během léta si pochutnají i na okvětních plátcích růžích. Každý lenochod spořádá denně kolem 500 gramů potravy.

LÁSKA S KRÁTKÝM TRVÁNÍM

Lenochodi žijí samotářským způsobem života. Obě pohlaví se potkávají jen během krátkého období námluv a páření. Samice po březosti šest měsíců porodí jedno mládě, které se ihned přesune na její hruď k prsním bradavkám. Samice jej plně kojí zhruba dva měsíce, poté mládě přechází na rostlinnou potravu.

Pohlavně dospívá kolem třetího roku. Odchov mláďat v zoologických zahradách není vůbec jednoduchý. kritický bývá většinou první měsíc. Lenochody dvouprsté chová v Evropě 107 institucí, za posledních 12 měsíců se však podařilo odchovat pouze 29 mláďat.