„Rodina Dohnalových, která zámek získala v restituci, neměla prostředky na jeho údržbu, natož opravy,“ říká Karel Bartošek z odboru státní památkové péče městského holešovského úřadu. Ihned po koupi začalo město s přípravami na rozsáhlé rekonstrukce. Samotné práce započaly ještě téhož roku a do dnešního dne spolkly téměř půl miliardy korun. Jana Dřímalová, která bydlí na Holešovsku, si myslí, že koupě zámku byla správným počinem.

„Pro město Holešov i okolí má zámek a zahrada velký význam. Zrovna jsem byla na výstavě, která je v prostorách zámku,“ míní Jana Dřímalová.

Ústřední topení narušilo statiku

Rozhodnutí koupit zámek a zahradu však nebylo vůbec jednoduché.

„Část zastupitelů v roce 2005 tvrdila, že se vlastnictví zámku prodraží a bude pro město velkým závazkem. A svým způsobem měli pravdu. Na druhou stranu se podařilo zachránit kulturní památku, která si to zasloužila,“ pokračuje Karel Bartošek.

„V roce 2005 však bylo vše ve špatném stavu a proto se zastupitelům, kteří nesouhlasili s pořízením zámku, nedivím,“ vzpomíná Karel Bartošek.

„Nejpalčivějším problémem byla tehdy statika. Ukázalo se, že se budova v horních patrech rozestupuje,“ popisuje Bartošek. Nemohlo za to ani tak stáří budovy jako neodborné stavební práce provedené v druhé polovině 20. století.

„Zámek byl stažen dřevěnými trámy. Když někdy v 70. letech dělali na zámku ústřední topení, trámy přeřezali,“ přibližuje kuriozitu Karel Bartošek z památkové péče.

V první fázi se tedy musela natáhnout ocelová lana, která by udržela budovu pohromadě. V druhé fázi přišla na řadu úprava zahrady, která vypadala spíše jako pastvina než zámecký park.

Zámku se vrátila původní barva fasády

„V roce 2007 při přerozdělování státního rozpočtu v Poslanecké sněmovně, takzvaném „porcování medvěda“, dokázali poslanci Pavel Svoboda a Josef Smýkal získat na opravy holešovského zámku více než 150 milionů korun. Díky tomu se mohlo začít s velkorysou opravou zámku. Probíhala rekonstrukce přízemí, suterénu, prvního patra. V rámci těchto prací se dělalo zateplení, rozvody, podlahy, vytápění. To celé bylo dokončeno v roce 2015,“ vypráví Karel Bartošek.

Ani tím však opravy neskončili. Mezi lety 2015 až 2018 probíhaly opravy jednotlivých fasád a střechy.

„Když jsme začínali, měla každá strana zámku jinou barvu. Nyní je fasáda sjednocená a má původní barvu,“ zdůrazňuje Karel Bartošek. „Lidé se divili. Mysleli si, že fasáda měla zcela jinou barvu,“ vysvětluje.

Dva miliony korun za opravy jednoho sálu

Ačkoliv do zámku za čtrnáct let přiteklo 450 milionů korun, stále ještě není hotovo. A podle Karla Bartoška nebude hotovo ani v příštích pěti letech. Opravit se musí ještě druhé podlaží. A protože bude financování již z velké části ležet na bedrech města, rekonstrukce se protáhne.

„Sály v druhém patře jsou daleko více zdobené. Zrestaurování jednoho z nich přijde na dva miliony korun. A velká část financování bude již nyní v režii Holešova,“ potvrzuje Karel Bartošek. Po opravách by druhé patro mělo sloužit jako knihovna a muzeum. V této části by měl být také prohlídkový okruh.