Nad tímto unikátem ze sbírek holešovského muzea se sešel celý tým vědců, kteří testovali složení materiálů, puncovní značky, rytiny, tvary i funkčnost.

„Meč dokonce nechali prozkoumat pod rentgenem a tomografem ve špičkovém výzkumném centru CEITEC Vysokého učení technického v Brně,“ uvedla mluvčí Městského kulturního střediska v Holešově Dana Podhajská.

Vizualizace plánovaného přístaviště v Kroměříži.
Přemostění a MHD do Trávnických zahrádek. V Kroměříži jednali o stavbě přístavu

A jaký je tedy výsledek? Rukojeť i kování pochvy jsou z více než devadesáti procent ze stříbra, ocelová čepel je zdobená zlatým černým leptem a po obou jejich stranách jsou symboly jednorožce. Samotný tvar čepele sice připomíná pozdní středověk, podle vědců je však dílem barokního mečíře, který jen záměrně napodobil starobylý symbol pozemské vlády.

Velká překvapení odhalila analýza pochvy.

„Je dřevěná a paprsky tomografu, který umožnil podrobné zobrazení jednotlivých částí zbraně v tenkých vrstvách, odhalily, že také nalomená. Restaurátoři mečů se navíc pozastavují nad dalším zajímavým zjištěním, na obnaženém dřevěném korpusu pochvy se našla další vrstva organického materiálu, zřejmě papíru,“ prozradila Dana Podhajská.

Železniční stanice v Bystřici pod Hostýnem, listopad 2022
Na rekonstrukci nádraží si v Bystřici ještě počkají. Práce brzdí výkup pozemků

Zub času se ale nejvíce projevil na červené látce pochvy a pod mikroskopem se zjistilo, že se jedná o hedvábí s atlasovým typem vazby. Odborníci se domnívají, že látka pochází pravděpodobně z Itálie, což by mohl potvrdit rozbor červeného barviva.

„Pět milimetrů vlákna proto brněnští vědci pošlou až do bruselských laboratoří The Royal Institute for Cultural Heritage, které se na analýzy historických tkanin specializují,“ dodala mluvčí.

Správný popis a dokumentace všech řemeslných postupů a materiálů, kterými byl Rottalův meč zhotoven, je klíčový pro následující fázi obnovy.

„Konzervátoři – restaurátoři nyní budou meč mechanicky čistit od koroze a starých konzervačních látek. Přirozenou patinu na stříbrných částech ale zachovají, protože zvýrazňuje reliéf výzdoby i autentičnost artefaktu. U pochvy ponechají stávající dřevo i textil, přičemž restaurování červeného hedvábí bude záviset na celkovém postupu obnovy pochvy,“ popsala Podhajská s tím, že cílem restaurátorského zásahu bude v maximální míře zachovat originální materiál.

Polyfunkční dům v Havlíčkově ulici v Kroměříži byl v pátek 1. září 2023 slavnostně otevřen.
V Kroměříži přidělili prvních deset městských bytů v domě v Havlíčkově ulici

Dalšímu rozboru bude podrobený také zmíněný papír, do kterého je obaleno dřevo pochvy.

„Restaurátoři budou také ověřovat mikrotvrdost čepele, aby potvrdili, zda byla vyrobena z kalené ocele,“ nastínila další postup mluvčí.

Do Holešova se meč vrátí nejdříve příští rok.

O nutnosti restaurování meče rozhodli pracovníci Městského muzea a galerie Holešov již v loňském roce. Následovaly konzultace s odborníky a výběr pracoviště, které se do zkoumání a ošetření tohoto velmi vzácného artefaktu pustí.

„Meč z roku 1650 patřil moravskému hejtmanovi Janovi z Rottalu a je to bezpochyby jeden z největších pokladů muzejních sbírek. V Česku je kromě holešovského meče znám jen hejtmanský meč Františka Karla hraběte z Kolowrat, který je uložen v Rychnově nad Kněžnou a je o několik let mladší,“ připomněla Dana Podhajská.

Zhruba 60 procent komunálního odpadu v Kroměříži šlo vytřídit
Zhruba 60 procent komunálního odpadu v Kroměříži šlo vytřídit

Hejtmanský meč byl symbolem nejvyšší moci Moravského markrabství a zástupce panovníka, kterým Jan z Rottalu, majitel holešovského panství, v letech 1648–1655 byl.

„Obrazně se dá říci, že na Moravě platil za obdobu korunovačních klenotů. Rottalové zbraň dědili, a to i v ženské linii. Nikdy nedošlo k jeho prodeji, ba ani k nabídce prodeje,“ uvedla mluvčí.

Po znárodnění holešovského zámku byl meč darován do muzea poslední majitelkou. Tehdejší muzejníci jej sice také zařadili do výstavní expozice jako jeden z významných předmětů ze sbírek, na nevyčíslitelné hodnotě meče se nicméně odborníci shodli až v roce 2018 v čele s historikem Tomášem Knozem.

Ten i nadále vede historický průzkum a spolupracuje s restaurátorským týmem Metodického centra konzervace Technického muzea v Brně. V roce 2022 si vzácný artefakt mohla prohlédnout i veřejnost.