Právě on se společně s další čtyřicítkou českých i zahraničních hostů zúčastnil třídenní konference, kterou pořádala holešovská Vyšší a střední policejní škola. Při ní si zástupci států, které do Schengenu nově vstoupily, sdělili první poznatky z oblasti bezepčí a migrace cizinců.

Pro začátek, prosím, zhodnoťte, nakolik byl vstup České republiky do Schengenu nutný?

Vstup do Schengenu jsme pokládali a stále pokládáme za potřebný a nevyhnutelný krok k tomu, aby se Česká republika stala konkurenceschopnou nejen z hlediska ekonomiky, ale i společenského uplatnění. Aby občané měli tolik svobody, jako jiní lidé ze západních zemí Evropy. V souvislosti vstupem jsme však očekávali nejen kladné, ale i negativní dopady. Ty se týkaly zvýšení rizika v příhraničních regionech z hlediska bezpečnosti a obavy z nekontrolova­telného pohybu cizinců.

Jak právě se vstupem do Schengenu souvisí toto třídenní setkání?

Konference je jednou z prvních možností, jak si s partnery z dalších evropských zemí dopady našeho vstupu vyhodnotit z hlediska bezpečnosti nejen v příhraničí, ale i uvnitř. A také jaká další opatření do budoucna udělat pro to, aby byly další dopady co nejmenší.

Sám jste čtyřicítce hostů odprezentoval hodnocení ze strany České republiky? Jaké bylo?

Měl jsem možnost nastínit stav v příhraničí. Musím však podotknout, že první čtyři měsíce nemohou dost dobře objektivně vypovídat o výsledcích. Kriminalita však v těchto regionech naštěstí prozatím nestoupla. Přijali jsme dostatečná opatření pro to, aby byl zvýšen pocit bezpečí v příhraničí. Do těchto regionů se přesunuli policisté ze státních hranic. To je důležité nejen pro naši veřejnost, ale i pro zahraniční partnery.

Jsou to sice jen čtyři měsíce, přesto se nabízí otázka, zda jste čekali, že výsledek týkající se kriminality bude takto pozitivní, nebo že zločinnost skutečně vzroste?

Udělali jsme vše pro to, aby byl negativní dopad co nejmenší. Samozřejmě jsme si byli vědomi, že v okamžiku, kdy odstraníme hraniční kontroly, otvíráme podle názoru veřejnosti hranice zločinu. Mám tedy radost, byť jsem založením skeptik, že se alespoň zčásti podařilo situaci udržet a obavy se nepotvrdily.

Naší snahou však i nadále bude to, abychom pocit bezpečí v lidech skutečně vyvolali a aby i ta skutečná situace byla blízko pocitu. Aby byli lidé spokojeni a věřili nám.

S pocitem bezpečí jistě souvisí i personální stavy policie. Nakolik tedy byla úspěšná náborová akce, která lákala nové lidi?

Nechci ji v žádném případě hodnotit, ale splnila svůj účel, protože se o ní začalo hovořit a oslovila. Nelze ji posuzovat podle počtu podaných přihlášek, ale chci zhodnotit až počet přijatých policistů a policistek. To bude možné ale až poté, kdy budou skutečně naši.

Když přijmeme o několik desítek policistů více, než jich u nás bylo před kampaní, budeme spokojeni. Zatím to vypadá velmi optimisticky, ale počkám si na výsledek.

Jak byste zhodnotil personální stav Zlínského kraje oproti zbytku republiky?

Je třeba říct, že policie je stále strukturována na osm krajů a Zlínský kraj je součástí Jihomoravské správy. Tady, pokud vím, chybí celkem asi pět set policistů. To je napříč republikou stejné, chybí tedy asi deset procent lidí. Nové policisty se však daří přijímat úspěšně. Nás spíše trápí to, že odchází ti, kteří jsou přesně ve věku, kdy mají předávat své zkušenosti. Naprosté většině se však od policie odejít vyplatí, je to účinek nového zákona o služebním poměru. Nazýváme to generační obměnou, protože nabíráme dostatek policistů. Ale vzhledem k tomu, že počet žádostí o zaměstnání se rovná ukončení pracovního poměru, podstav je nadále.

Nicměné chybějících deset procent policistů není až taková tragédie a je možné jejich práci nahradit přesčasy druhých. Pro to je vyčleněn dostatek financí. Policejní školy jsou však zcela naplněny a snad se během několika let podaří tento problém vyřešit i tím, že policie nebude muset vykonávat spoustu vedlejších činností, které na ni byly postupně nabaleny.

V současně době připravujete nové návrhy zákonů o policii. Dotkne se některý z nich i Zlínského kraje?

Součástí návrhů zákonů je i územní uspořádání policie. Od 1. ledna 2009 by se současné krajské správy měly přeměnit na organizační složky státu a samostatné účetní jednotky. Do 31. prosince 2011 by tak mělo vzniknout šest nových krajských správ. Pak už bude možné hovořit o policejním kraji Zlín.

Zlínský kraj je kromě policejních sborů také Vyšší policejní a střední policejní škola v Holešově. Jak byste zhodnotil práci školy a nakolik je účelná při vzdělávání nových policistů?

Holešovská škola byla dříve zaměřena specificky na službu cizinecké policie. Ta se ale stále více začleňuje do dalších složek, na což policejní škola reagovala velmi dobře a přizpůsobuje se trendu, kdy je třeba inovovat některé programy. V tom úzce spolupracujeme.

Mimo to škola provádí i školení společných hlídek, tedy policistů z jiných zemí, kteří pak slouží na území české republiky. I to hodnotím velice přínosně.

Tím, že se navíc stala i vyšší školou, bude policistům poskytovat vyšší vzdělání, což je pro ně potřebné z hlediska dalšího kariérního růstu. Holešovská škola patří velkou měrou do pilíře policejního školství.

Jaké společné projekty s holešovskou školou plánujete?

Podílíme se hlavně na obsahové části studijních programů, protože policie je pro školu pořád hlavním zákazníkem. Z konkrétních projektů lze jmenovat například projekt Policie pro všechny nebo Dnes odpoledne si to řekneme, který je zaměřen na sociálně slabé skupiny a jejich začleňování se.