Když jsem otevřela dlaň, měla jsem v ruce světélko a oni ho s úžasem pozorovali, vypráví zážitek z pobytu pro náhradní rodiny ve slovenském Horehroní Dana Žilinčíková z Centra Návrat.

Právě Centrum Návrat se na Slovensku stalo skoro před dvaceti lety světélkem ve tmě pro děti, které žily v dětských domovech. A díky němu dnes v „děcáku" osm tisíc dětí být nemusí starají se o ně náhradní rodiny.

Zatímco na Slovensku děti v předškolním věku nikdy neputují do ústavní péče, u nás stále funguje více než třicet domovů pro ty do tří let. A tak se Centrum Návrat stalo jedním z míst, kde se Česko inspirovalo při reformě péče o děti, která začne příští rok. V nejbližších měsících by měly odstartovat kampaně, které přilákají budoucí pěstouny.

Vysoké nároky

V pěti krajích už v červenci začal projekt za 230 milionů korun, který má zvýšit počet profesionálních pěstounů. Například ve Zlínském kraji byla dosud pouze jedna rodina, která se o děti starala na přechodnou dobu a byla ochotna kdykoliv je přijmout. Tuto péči by ale nyní v kraji potřebovalo padesát dětí.

Ne každému se však podaří stát se pěstounem na přechodnou dobu. „Mám zkušenosti s běžnou pěstounskou péčí. Proto jsem se rozhodla, že zažádám i o status pěstounky na přechodnou dobu. Na informativní schůzce jsem se však dozvěděla, že nesplňuji podmínky vzhledem k tomu, že mám pár dětí i v normální pěstounské péči," popisuje svou zkušenost žena ze Zlínska, která si nepřeje být jmenována.

Podle ministerstva práce a sociálních věcí, které novinku připravilo, by měl projít zhruba jeden uchazeč z deseti. Nejdříve je prověří psycholog, lékař a sociální pracovník, následně zájemci projdou školením. A ačkoliv se místa profesionálních pěstounů budou nabízet na úřadu práce, nebude to znamenat, že budou nouzovým řešením pro dlouhodobě nezaměstnané.

„U zájemců se samozřejmě zkoumají další věci jako předchozí profesní praxe nebo délka evidence na úřadě práce. Důležitá je pak také jejich motivace, která se blíže zkoumá v rámci psychologického posouzení," podotýká mluvčí krajského úřadu Gabriela Sýkorová Dvorníková.

Od nového roku by měli pěstouni dostávat místo dávek plat, což znamená, že z něj budou platit sociální a zdravotní pojištění i daně, nebudou také moci mít jinou práci. Na druhou stranu půjde tento příjem zahrnout do důchodu nebo žádosti o hypotéku.

Novinka se ovšem nelíbí senátorům, kteří ji v polovině července vrátili do Poslanecké sněmovny. „Inspirovat se zahraničím není tak úplně správné. V Anglii byly uváděny případy dětí, které prošly šesti až osmi rodinami do doby, kdy v osmnácti letech pěstounskou péči opustily," vytýká například novele senátorka Dagmar Terelmešová (ČSSD).

Jaké to je žít v ústavu nebo být pěstounem? Problematice se věnuje nakladatelství PubliCon v edici Otvíráme. Časopisy v elektronické verzi naleznete na www.terezamaxovadetem.cz

MICHAELA KOUBOVÁ, ANNA MACHÁČOVÁ