„Je nápadné, kolik velikánů v hudbě i jiných oblastech trpělo duševními poruchami anebo byli zatíženi různými onemocněními. Ta je velmi hendikepovala při tvorbě,“ uvedl přednášku Cyril Höschl, ředitel Národního ústavu duševního zdraví v Praze.

Ve výkladu se zaměřil na hledání souvislostí mezi šílenstvím a genialitou. Zmínil studii islandského vědce, která se zabývala kreativní inteligencí blízkých příbuzných duševně nemocných.

„Mají vyšší pravděpodobnost, že budou úspěšní v nějaké tvořivé činnosti.Genialita se ale nerovná duševní poruše. Naopak, duševní porucha tvorbu častokrát ztěžuje a podráží,“ zdůraznil Cyril Höschl.

V přednášce uvedl příklad čtyř hudebních velikánů – Mozarta, Smetanu, Schumanna a Chopina.

U Mozarta není podle Höschlových slov zcela jasné, kterým onemocněním trpěl. Data podporují především poruchu pozornosti s hyperaktivitou, objevují se však i alternativy v podobě Tourettova syndromu, který se vyznačuje neovladatelným proudem vulgárních slov a tikem.

Obscénnosti jsou dokazatelné v dopisech, které Mozart psal své sestřenici, o tiku však nejsou žádné záznamy.

Na příkladu Schumanna Cyril Höschl ukázal, jak dokáže bipolární porucha ovlivnit umělcovu produktivitu. „V době, kdy měl manické stavy, napsal většinu svých skladeb. Naopak když trpěl depresemi a pokoušel se opakovaně o sebevraždu, netvořil téměř vůbec,“ vysvětlil Höschl.

Český skladatel Bedřich Smetana zase na závěr svého života prožíval psychotické stavy, trápily jej sluchové halucinace a projevoval agresivní sklony.

O přednášku projevili zájem nejenom hudebníci, ale i lékaři. „ Líbily se mi ukázky regionální aktivity mozku při poslechu hudby, které byly velmi názorné,“ poznamenala lékařka Zita Dunglová.

Přednášku ocenil také organizátor Letní hudební akademie v Kroměříži, dirigent Tomáš Netopil. „Jsem moc rád, že tento rok program obohatil i profesor Cyril Höschl, který svým profesním přesahem dokáže rozklíčovat i tak citlivé osobnosti, jako jsou ty hudební,“ řekl Netopil.

Autor: Zuzana Zavadilová