Důležitosti odkazu písničkáře si je vědoma současná místostarostka města Kroměříže Daniela Hebnarová, která se stala iniciátorkou vzniku stálé expozice v Kroměříži. Ta v letošním roce oslavila pět let od svého otevření.

„Pořád ve mně dřímala myšlenka, že toto město, kde se Karel Kryl narodil, by si ho mělo připomínat. Takové osobnosti, jako je Karel Kryl bychom měli mít v paměti, protože nás někam posouvají. Jsou vzorem a někdy se v nich nacházíme,“ říká po letech Hebnarová.

Souhra náhod tehdy rozhodla o tom, že vznikne stálá expozice na Krylovu počest.

„Hledali jsme smysluplné využití pro sklepní prostory klubu starého pivovaru. A já jsem Karla Kryla vždy jako člověka milovala,“ vzpomíná Daniela Hebnarová, která v době budování výstavních prostor zastávala funkci starostky města.

Za vším hledej ženu

Hebnarová měla od začátku v hlavě myšlenku, kterou se chtěla při tvorbě expozice ubírat.Chtěla písničkáře ukázat i v jiném světle.

„Po revoluci, když jsem pracovala v Knihovně, dostala jsem se k jeho básnickým sbírkám, které mě totálně okouzlily. Protestsongy a písně jsou samozřejmě nádherné a mají obrovskou sílu. Ale působí jen v určité době. V době, která si to vyžaduje,“ vzpomíná Hebnarová.

„Ale poezie, nemyslím politickou, je nadčasová. Jeho nádherné verše, které se dotýkají těch nejsilnějších emocí – lásky, něhy, pravdy, svobody, málokterý básník dokázal takto pracovat se slovem,“ míní místostarostka, která se s Krylovou tvorbou seznámila ve svých 12 letech jako mladá dívka v Rožnově.

„Ty nejkrásnější milostné verše, na kterých je ta expozice postavená, jsou z básnické sbírky Sedm básní na zrcadlo. Ty básničky vznikly tak, že když se Karel Kryl oženil, byl moc zamilovaný. A když odcházel do redakce Svobodné Evropy, vždy své ženě napsal na zrcadlo rtěnkou milostné verše,“ popisuje Hebnarová.

Ačkoliv myšlenku, jak výstavní prostory pojmout, měla v hlavě Hebnarová, na samotnou realizaci si vybrala architekta Jana Konečného. Právě on je vlastníkem uměleckého díla, které ve sklepních prostorách Starého pivovaru, vzniklo.

„Vše jsme spolu konzultovali. K jednání byla samozřejmě přizvána také vdova po Karlu Krylovi – Marlen,“ říká Hebnarová.

Marlen se pak přijela na výstavu podívat inkognito.

„Nepřála si oficiální přijetí, chtěla zjistit, jak výstava skutečně vypadá. A pochválila nás,“ vzpomíná na návštěvu místostarostka.

Kryl Kroměříži odpustil

Mnohokrát se objevila zpráva, že Karel Kryl nemá rodnou Kroměříž rád. Nikdo by mu to neměl za zlé, protože byla jeho rodina z města vyhnána v době, kdy mu bylo teprve 13 let. Podle Hebnarové to však není pravda.

„Já jsem o tom mluvila s jeho druhou ženou Marlen, se kterou žil dlouhá léta. A ta mi řekla, že Karel Kryl se jí nikdy nezmínil, že by nenáviděl Kroměříž. Několikrát zde byl, hrál, vzpomínal, že se tu narodil,“ připomíná Hebnarová.

„Ano, vyhnali jej, ale doba se změnila, změnili se lidé. Neustále připomínat křivdu z minulosti není asi správné. Myslím, že Kryl dávno městu odpustil. Za tou křivdou stály konkrétní osoby, které už tady nejsou. Není důvod se hněvat na město,“ myslí si Hebnarová.

Pokud si odmyslíme různé pamětní desky, tak kroměřížská stálá výstava je jedinou vzpomínkou, expozicí věnovanou Karlu Krylovi. Nikde na světě nic podobného neexistuje.

Po pěti letech od otevření je čas pomalu přemýšlet, kam se bude expozice ubírat v budoucnu.

„Vlastnická práva má architekt Jan Konečný, protože je to svým způsobem bráno jako umělecké dílo. Expozice byla vybudována v rámci dotace, kde byla udržitelnost 5 let. To znamená, že po tu dobu s ní v podstatě nemůžete nijak manipulovat. Teď je otázka, zda ji nějak rozšířit, přidat další významné osobnosti, nebo ponechat. Bude třeba také investovat do obnovy některých audiovizuálních přístrojů, které jsou již časem opotřebovány,“ přemýšlí nad budoucností Daniela Hebnarová, která je stále nadšeným návštěvníkem.

„Myslím, že lidi, kteří jej mají rádi, expozice nadchne. Je hodně emocionální. A oslovuje i mladé. Poslední ročníky základních škol, středoškoláky. Jezdí k nám také studenti z univerzit,“ je ráda za zájem místostarostka.

Vzkazy z návštěvní knihy

Obrovský obdiv tvůrcům expozice. Silný zážitek.

Úžasná expozice zanechávající hlubokou stopu v duši a připomínku skvělého písničkáře a impozantního člověka.

Židle pro Karla…Symbolika. Židle pro Karla Kryla.

Místostarostka města Daniela Hebnarová vysvětluje, proč stojí před expozicí kovová židle: „Když se Karel Kryl vrátil do České republiky, byl po něm obrovský hlad. Každý chtěl zažít jeho koncert. Vyprodával haly. Poté zájem opadl a vyprodával „jen“ kulturáky. Pak už i kulturáky byly velké a dokázal naplnit pouze kluby. Když měl oslavit padesátiny, oslovila jsem ho, zda by nemohl oslavit své narozeniny v Kroměříži. S tím, že bychom to uspořádali na Kulturním domě. Karel Kryl mi odepsal, že kulturní domy již není schopen zaplnit, ale že do knihovny, kde jsem tehdy pracovala, by přijel rád. Nakonec už nepřijel, protože krátce předtím zemřel. My jsme akci stejně uspořádali a pojmenovali jsme ji „Jedna židle přebývá“. Je to úryvek jedné z jeho nejkrásnějších, vánočních, písní. Zpívá v ní o tom, že se na Vánoce nemohl vrátit zpět domů a oslavit svátky v Česku. Jedna židle – jeho – tedy zůstávala prázdná. Přebývala.“

Karel Kryl

byl československý písničkář a básník, hlavní představitel československého protikomunistického protestsongu v letech 1963–1989. Po roce 1989 dále v rozhovorech pro média a ve své tvorbě komentoval dění ve společnosti. Psal si vlastní hudbu i texty, v jeho repertoáru byly jak satirické nebo vážné písně reflektující společnost, tak poetické a melancholické balady. Zdroj: cs.wikipedia.org