Týden mobility

Třeba ve francouzském Grenoblu se v osmdesátých letech hromadily stížnosti obyvatel města na nadměrný automobilový provoz. „Do Grenoblu se tehdy vrátily tramvaje. Některé ulice slouží výhradně jim nebo bezmotorovým dopravním prostředkům,“ uvádí v doprovodném textu autorka výstavy Ulice pro lidi Klaudia Medalová z trenčínského Centra enviromentálnych aktivít Baranček. Rakouský Graz zase zavedl na pětasedmdesáti procentech území města omezení rychlosti na třicet kilometrů za hodinu. „Patnáctiminutová jízda ulicemi se přitom prodloužila jen o necelou minutu,“ píše Medalová.

Řada evropských měst také podporuje cyklistiku. Například v nizozemském Groningenu a dánském Odense jezdí denně padesát procent lidí do práce nebo do školy na kole. Nejrozsáhlejší síť cyklostezek v Evropě má podle tvůrkyně výstavy Vídeň, všechny trasy mají dohromady osm set třicet pět kilometrů. Ve Zlíně je podle představitelů radnice alternativ k osobní automobilové dopravě dostatek. „Ovšem musíme brát v úvahu, že se nacházíme v hornatém terénu. Podmínky pro cyklisty proto v našem městě nikdy nebudou srovnatelné třeba s Olomoucí,“ zdůraznil náměstek zlínské primátorky Miroslav Šenkýř.