„V naší obci, ale i ve Všetulích, založili cukrovar. Hodně se přičinili také o zdejší zaměstnanost, kulturu a podnítili pěstování sladovnického ječmene,“ vyzdvihl zásluhy rodu starosta Kvasic Lubomír Musil. Cena obce byla devadesátileté seniorce předána v neděli při příležitosti oslav: Kvasice si připomněly 870. výročí od první písemné zmínky.

Jako první jste získala Cenu obce Kvasice. Co na to říkáte?
Byla jsem velice překvapena, protože si ji nezasloužím. Náleží mým předkům, především pradědečkovi a dědečkovi, kteří tu žili a pracovali. Je ale velice hezké, když si dodnes zdejší lidé váží toho, co pro obec udělali.

Narodila jste se tu a žila do dospělosti, vzpomínáte na tuto dobu ráda?
Určitě. Prožila jsem tady nejhezčí část života. Když jsem se provdala do Prahy, vždycky jsem sem jezdila na prázdniny, poté pak i s celou rodinou, manželem a syny.

Změnila se z vašeho pohledu obec hodně nebo vám připadá stejná?
Příliš se nezměnila, za což jsem vděčná. Je tu nová cesta, ale to není nic zásadního. Byla jsem vždycky moc romantická, ráda jsem chodila na procházku k řece Moravě, zašla si do lesa. Všechno jsem tady milovala, ne ten přepych, co jsme měli doma. Zbožňovala jsem procházku do parku či do sousední Nové Dědiny.

Zajedete sem občas i nyní?
Dříve jsem tu byla každým rokem, teď už moc ne.