„Začátek byl takový, že mě do vysoké politiky přemluvil Josef Lux. V roce 1996 mě přesvědčil, abych kandidovala do poslanecké sněmovny," vzpomíná Šojdrová. Měla za to, že to bude jen na čtyři roky, na jedno volební období a potom, že se půjde zase zpátky věnovat zahradní architektuře a francouzštině. Nakonec se podle ní ukázalo, že žen je v politice málo, stejně jako křesťanských demokratů a taky těch, kteří bojují za oblast vzdělávání.

„Tak jsem nakonec zůstala a čtyřikrát byla kandidátem a lídrem," poznamenala Šojdrová. Na sněmovnu prý vzpomíná ráda: měla radost, že může dělat něco užitečného, ale byla to i doba plná stresu a vypětí, někdy i pocitu marnosti.

„Když jsem třeba napsala nějaký zákon nebo návrh, a pak jsem o něm nedokázala přesvědčit své kolegy. Měla jsem ale štěstí na dobré politické souputníky, ať už v Kroměříži či v Praze, a nešlo by to ani bez podpory rodiny," tvrdí zpětně politička.

Zážitků bylo prý mnoho, výrazným pro ni je boj o poplatky v nemocnicích. „Vláda jednou udělala chybu, schválila totiž poplatky v nemocnici za novorozence. Hned jak jsme to zjistili, tak jsme s kolegy chtěli ten poplatek zrušit," líčí. To ale vzbudilo velký rozruch v poslaneckém klubu i u tehdejšího ministra Julínka. Po několika měsících se o jejím návrhu hlasovalo. „A když pro ten můj návrh hlasoval i sám ministr Julínek, byl to velký pocit zadostiučinění," usmála a se Šojdrová.

Důležitým momentem pro ni bylo také zavedení etické výchovy do školních vzdělávacích programů. „Na tom jsem se spolupracovníky pracovala několik let. Dobrým partnerem byl kroměřížský pedagog Pavel Motyčka. Měla jsem pak radost i za něj, když se ta možnost zavedení předmětu do škol uskutečnila, byl to takový pocit, že se moje poslaní v politice tak nějak naplnilo," říká někdejší lidovecká poslankyně. Tento úkol totiž měla ještě od Josefa Luxe a byla tak opravdu šťastná, když se to po deseti letech podařilo.

„Pro mě osobně je důležité to, že ani po čtrnácti letech v politice se mi nerozpadla moje vlastní rodina, což bohužel u politiků nebývá moc časté," dodává Michaela Šojdrová. Podpory a trpělivosti manžela si vždycky velmi vážila.

Letos do poslanecké sněmovny nekandiduje, dělá jakéhosi poradce a kouče aktuálnímu lídrovi Ondřeji Benešíkovi. Jak tvrdí, je ráda, že mu může předat zkušenosti, jí samotné navrhli straničtí kolegové kandidaturu do Evropského parlamentu.

„Je to jakési logické pokračování z celostátní politiky do evropské," míní politička, za rok v květnu tak bude figurovat na druhém místě evropské kandidátky KDU-ČSL.