Neutuchající zájem o čtení u mladší generace potvrzují například v Knihovně Kroměřížska.

„Máme celkem šest a půl tisíce čtenářů a roční návštěvnost činí přes dvě stě tisíc. To znamená, že každý obyvatel města ji navštívil v průměru sedmkrát za rok, samozřejmě je to jen teoretické číslo," upozorňuje tamní ředitelka Šárka Kašpárková.

A také ze strany dětí je o knihovnu zájem.

„Musím se pochlubit, mladých čtenářů nám přibylo. Je příjemné vědět, že k nám chodí, protože chtějí a ne proto, že by musely," směje se ředitelka. Někdy samozřejmě musí knihovnice děti i napomenout a usměrnit.

„Ale přeci jen nejsme škola, tak se tu děti kromě čtení i baví, hrají si, válejí na polštářích nebo třeba hledají informace na počítači," vypočítává Šárka Kašpárková.

Na druhou stranu upozorňuje, že s nevhodným chováním se personál leckdy setkává spíš u dospělých čtenářů.

„V poslední době se tak snažíme zajistit ochranu i před různými útoky ze strany návštěvníků, i to se bohužel někdy stává," krčí rameny ředitelka.

Silné zastoupení mají děti i ve čtenářské komunitě v Holešově. „Lidé všeobecně pořád čtou hodně a jde především o klasické knížky. Co se týče dětí, zaznamenali jsme nárůst, celkem máme přes šest set sedmdesát dětských čtenářů, o třiatřicet víc než v roce 2014," vyčíslila ředitelka tamní knihovny Irena Železná.

Pro nejmenší čtenáře pořádají v Holešově – podobně jako jinde – nejrůznější doprovodné programy. „Loni jsme podnikli na sto padesát různých akcí, spolupracujeme i se školkami a školami v okolí. Mezi tradiční akce patří například březnová soutěž pro žáky prvních tříd Pro prvňáčka je to hračka, nebo třeba Noc s Andersenem a další," dodala ředitelka holešovské knihovny.

To, že i dnešní děti hojně čtou, potvrzuje i třiatřicetiletá lingvistka Eva Tarkešová z Bystřice pod Hostýnem. „Abych pravdu řekla, ačkoli ve světě frčí počítače, tablety a smartphony, je vidět, že čeští rodiče jsou uvědomělí. Děti se pak ke knihám dostanou také díky školám. Je příjemné sledovat, že jazyk a tradiční čtení u nás neupadá," míní lingvistka.

Odborníci se shodují na tom, že někteří rodiče mění papírovou literaturu alespoň za takzvané audioknihy. „Naše rodina nikdy moc nečetla, ale audioknihy využíváme, pouštíme si třeba Spejbla a Hurvínka či jiné knížky. Člověk za ně zaplatí pár korun a nevěřili byste, jaký je to uspávač," směje se třeba pětačtyřicetiletý Lubomír Buchovec z Kroměříže.

Nadšenými čtenáři klasických knih je rodina Jančíkova. „Nechci říct, že do toho děti nutím, i když by jistě přikyvovaly, ale každý den s nimi něco čtu. Děláme z toho hru, mám dvojčata, tak se předhánějí, kdo co lépe přečte. Myslím, že je to důležité. Naučí se přitom i trochu gramatiky a navíc, přeci jen se říká, že v knihách je moudro," uzavírá jejich maminka Olina.

DANIELA ZEDNÍČKOVÁ