„Dvě třetiny obyvatelstva nemají normální hmotnost. Důvodem je nadbytek jídla, nepravidelný jídelníček a snížení pohybové aktivity. Navíc zde hraje roli genetická dispozice,“ tvrdí.
Dalo by se říci, kolik obézních je přímo ve Zlínském kraji?
Máme dlouhodobé údaje, které vycházejí z celostátního šetření v deseti vybraných okresech ČR. V daném okrese se vybere jedno procento obyvatel a sleduje se celá řada různých parametrů jako například váha nebo cholesterol. Na Moravě probíhá sledování v okrese Kroměříž, kde je takovýto reprezentativní vzorek populace sledován déle než 15 let.
A zvyšuje se počet obézních lidí?
Ano, pořád se to zhoršuje.
Zaznamenáváte tedy nárůst pacientů?
Mám jich pořád hodně. Myslím si, že počet pacientů je někdy dán módně, někdy i časem roku, ve kterém se nacházíme. Také tím, jak člověk obezitu vnímá, zda ji chce léčit, či ne. Kdyby ji lidé vnímali jako těžkou nemoc, tak tady můžu být 24 hodin denně.
Souhlasíte tedy s tím, že se obezitě říká epidemie třetího tisíciletí?
Je to spíše pandemie. Epidemie totiž postihuje jen určitou část území, kdežto obezita je celosvětový problém. Ale je to tak, máme dostatek aut, nikam nechodíme pěšky. Je dostupnost levných, nekvalitních potravin, které si právě lidé vybírají. Ty jsou pak i větším zdrojem energie a tuků.
Takže je souvislost mezi obezitou a sociální nerovností?
Přesně tak.
A platí to i u vašich pacientů?
Platí to všude. Čím nižší sociální skupina, tím vyšší výskyt obezity. I cítění a vnímání obezity je daleko horší u nízkého vzdělání než u vysokoškolsky vzdělaného člověka. Záleží na celkovém postavení člověka ve společnosti.
Jaký věk u pacientů převažuje?
Mám tady od desetiletých až po sedmdesátileté.
Zhoršuje se i dětská obezita?
Největší růst byl do roku 2000 a od té doby spíše stagnuje. Dokonce u dívek je relativní tendence ke snižování, ale opravdu relativní – jsou tam minimální změny v číslech. Asi je to dáno tlakem médií na ideální krásu.
Co si myslíte o reality show v televizi, které se stravováním zabývají?
Obecně si myslím, že to není špatná věc. Řada lidí si u nich uvědomí, že jde opravdu o zdraví a o život. Spíš mám problém, a to i ostatní obezitologové, se způsobem, jakým se tyto pořady dělají.
Můžete to upřesnit?
Dělá to osoba, která obezitu dříve prakticky nikdy neléčila. Je to psycholožka, internistka a byla vybrána prostřednictvím konkurzu. Má tam pravdivé i nepravdivé momenty. Ale obecně buďme za tyto pořady rádi. Kdyby byly dělány kvalitněji, o to lépe.
Co se týče osvěty, pořádáte přednášky nebo vzdělávací programy?
Dělali jsme přednášky, dokonce ve spolupráci s VZP. Paradoxně ale na ně moc lidí nechodí. Například jsem dělal přednášku o zdravé výživě a nikdo nepřišel. Možná že kdyby měli lidé slíbený nějaký zázrak, tak přijdou. Ale je fakt, že je dnes tak hektická doba, že není čas si jít někoho poslechnout.
Jaký máte názor na projekty ve školách jako Týden zdraví nebo Ovoce do škol?
Myslím, že to absolutně neřeší podstatu problému. Podstatou je, že dítě nesmí sedět doma tři hodiny u počítače. Když bude matka chtít, tak mu tu správnou výživu zařídí sama. Dejme dětem denně hodinu pohybové aktivity ve škole. Například tělocvik každý den, dejme jim dostupnost hřišť a vyžeňme je ven z domu. Ať běhají tři hodiny venku a pak sedí hodinu u počítače, ale ne naopak.
Takže vše začíná v rodině.
Přesně tak. Když mi přijde hubnout dítě a má obézní matku i otce a ti sami zhubnout nechtějí, nechtějí změnit své stravovací návyky, tak vůbec nemá cenu s hubnutím začínat.
A co třeba školní jídelny?
K tomu se můžu jen těžko vyjádřit. Vím, co jedl můj syn na základní a střední škole, ale pokud nemohu například udělat rozbor jídelníčku, tak se to obecně nedá zhodnotit. Obecně si myslím, že tam nedostatky budou. Na druhou stranu vím, jak je to finančně náročné, když má rodina tři děti na škole a měla by platit nějakou dražší stravu. I když je to základ.
A kdyby bylo vaše dítě obézní, co byste dělal?
Do18 let nemohu dělat nic jiného, než mu připravit jídelníček a přesvědčit ho o důležitosti pohybu. Pak vám ale stejně může říct, že se nerado hýbe, nemá genetickou dispozici k pohybu, a musíte se s tím smířit.
Je nějaká novinka v metodách léčby?
Novinky jsou v chirurgických metodách. Když vybereme dobře pacienta, u kterého konzervativní léčba selhává, jsme schopni dosáhnout velkých váhových úbytků.
A co se týká nových poznatků?
Objevuje se paradox obezity. To znamená, že je u věkové kategorie pětašedesát let a výše lepší mírná obezita než striktní štíhlost. Různé choroby se chovají lépe, když mají starší lidé lehkou nadváhu. Svým pacientům tedy říkám, ať nehubnou, ale zlepší si fyzickou kondici.
Jaká je základní nevědomost týkající se obezity?
Že po kouření je obezita druhou nejčastější příčinou úmrtí na světě.
A vy děláte nějaký sport, řídíte se zdravou výživou?
Snažím se. Mám pohyb pětkrát týdně, jsem instruktor spinningu, chodím běhat a do posilovny. Samozřejmě se snažím výživu vybalancovat, ale je pravda, že ujíždím na sladkém.
Je tedy jasné - dobře jíst a hýbat se. Ale je ještě něco, co k tomu patří a opomíjí se?
Sledovat kvalitní zdroje informací. Například vědět, na které webové stránky se dívat. Taky mě iritují pouliční měřiči tuku nebo nekvalifikovaní nutriční poradci, kteří sestavují lidem jídelníčky, že nad tím zůstává rozum stát.
A máte nápad, jak by se dala udělat osvěta ve Zlíně?
Napadají mě například kvalifikované odborné články v novinách na pokračování. Jedna přednáška nestačí. Je těžké nějak vzdělávat lidi v této šílené době plné stresu a nedostatku času. Právě proto mě noviny napadají asi na prvním místě.
Je nějaký mýtus o hubnutí, který vás dokáže zvednout ze židle?
Nejvíc mě rozčilují všechny ty preparáty, které říkají, že nemusíte nic dělat, že budete třeba hubnout ve spaní. Všechny mýty jsou právě v těchto potravinových doplňcích, které jsou v lékárnách za peníze.
Takže to nefunguje?
Nikdy to nefungovalo a fungovat nebude. Kdyby to fungovalo, tak nemají lékárny co prodávat a jsme všichni hubení. Většina lidí si řekne: „Mám osmdesát kilo a chci zhubnout na šedesát, tak mi ten preparát pět nebo deset kilo pomůže.“ To neudělá ani lék, který předepisujeme my na recept a má za sebou už dvacet let vývoje. Dále mě nadzvedávají celebrity se svými dietami a postupy, jak zhubnout. A lidi tomu věří.
Dalo by se říct, kolik taková léčba obezity stojí?
Pohyb může být zadarmo, stačí dobré boty a k tomu třeba trekkingové hole. Jídlo se sice zdražuje, ale nejsou tady velké finanční rozdíly oproti tomu, co jedl obézní předtím a co bude jíst při dietě. Při kvalitním léku vyjde léčba na měsíc čtyři sta nebo pět set korun. A operace hradí od určitého stupně obezity s komplikacemi plně zdravotní pojišťovny.
A držel jste vy někdy dietu?
Samozřejmě že si svoji váhu hlídám a permanentně se snažím dostat dvě tři kila dolů. To moje žena přišla před časem s pravdivým poznatkem, že každý chce zhubnout dvě až tři kila. Rozhodně nejsem typ, který by si váhu hlídat nemusel.
Spíše z profesionální zvědavosti jsem v minulosti vyzkoušel i některé léky na hubnutí, abych o nich mohl lépe informovat své pacienty.
Klára Elšíková