Chápu, je to bez konzervantů a prostě čerstvé a zdravé, ale na druhou stranu, není ta cena trochu přemrštěná? Podle mě je, a proto jsem se rozhodla využít vlastních zdrojů a zdravou šťávu si nechat udělat v moštárně. Cena vás jistě překvapí.

Jako holka z dědiny jsem zvyklá na takzvané bio odmala. Souvisí s tím samozřejmě i práce: nasadit, okopávat, zalévat a celou úrodu si pak posbírat a uskladnit.

Na druhou stranu, kdo to zná, potvrdí, že to stojí za to. A teď, když už je úroda sklizená, se začíná hojně konzumovat. Sklepy jsou plné zavařeného ovoce a marmelád a pálenice s moštárnami jedou na plné obrátky.

A právě toho jsem se rozhodla využít. Při volbách jsem se totiž seznámila s paní, která v moštárně pracuje. Slovo dalo slovo a o čtyři dny později jsem se se dvěma bedýnkami jablek vydala moštovat.

Cílem pro mě byla Chropyňská ulice v Kroměříži, kde místní moštárna sídlí. Paní Alice Kovářová s předsedou Jaromírem Kleiblem nás s maminkou mile přivítali a šlo se na to. „Vysypte to sem," ukazuje pan Kleibl na drtičku u zdi a při tom nám vypráví, že už letos vymoštoval přes osm tisíc litrů.

„To už je pěkná dávka," pochvaluje si. Jablek je prý letos dost, a lidé tak o moštování mají zájem. Problémem spíš prý bývá, že nemají dostatek nádob, ve kterých si mošt mají odvézt.

„Z jedné bedny je kolem deseti litrů. Je to zásluha nového lisu, který jsme pořídili. Z jablka vymoštujeme dvě třeny hmotnosti," vysvětluje odborník.

Drtička dvě bedny ovoce pohlcuje během pár vteřin. Za chvíli už stéká do vaničky jablečné pyré, které půjde za chvíli do lisu. „Je to rychlovka, že?" usmívá se pan Kleibl.

Přitakávám a sleduji, co bude dál. On zatím miskou nabírá drcené ovoce a ukládá ho do rámu vyloženého látkou, která zadržuje odpad. Toho po moštování zůstává dostatek, a proto mě zajímá, co se s ním dál dělá.

„Nejdřív si ho lidé museli odvážet, ale tím, že většinou skončil někde v příkopu, jsme se rozhodli najít jiné řešení. Dneska ho dáváme na ekologické zpracování," vysvětluje.

V Kroměříži prý žije muž, který má doma kalifornské žížaly, které se bioodpadem z jablek živí. Vytváří tak kvalitní kompost pro zahrádkáře.

„Je to úžasná záležitost. Velmi ekologicky a účinně se tak zpracovává odpad z jablek a navíc má velmi dobré výsledky. Když se pak tímto kompostem pohnojí půda, úroda je několikanásobná," potvrzuje Jaromír Kleibl.

Mezitím se už pomalu rozjíždí lis a teče první jablečná šťáva. „Teče to dobře," hlásí nám. Asi dobrá jablka, říkám si pro sebe spokojeně a rovnou se ptám, která odrůda je na moštování nejlepší.

„Je to v podstatě jedno, ale zajímavá jsou jablka starších odrůd, třeba Kardinálky a Panenky. Staré odrůdy totiž mají buket, takovou zajímavou vůni," vysvětluje.

Z kbelíků mošt paní Alice Kovářová přelévá přes síto do námi přivezených kanystrů. Plní se první desetilitrový, druhý a třetí pětilitrový. Zakonzervovat jde šťáva prý zavařením, sýřením, ale i dalšími způsoby. „To nebude ani potřeba," říkám s úsměvem a utahuji víčka nádob.

Za vymoštování pětadvaceti litrů ovocné šťávy jsme nakonec zaplatili pětasedmdesát korun, to dělá zhruba dva litry jablečného džusu z obchodu. Tento je však bez konzervantů, nezdravých éček a aromat, neředěný a přirozeně sladký. Voní a chutná opravdu skvěle.

Doma jsem pak obdarovala babičku, tetu, tchýni, do práce si vzala láhev maminka a já láhev do redakce ochutnat svým kolegům. Podtrženo sečteno, po degustování mi zůstalo deset litrů. Konzervovat tedy rozhodně nic nebude potřeba…

Moštování úrody v Kroměříži

- Za letošní rok moštárna vyrobila 8000 litrů šťávy

- Litr moštu tady vyrobí za tři koruny

- Otevřeno je v moštárně ve středu a v neděli do konce října

- Jablečná šťáva vydrží zhruba tři dny, pak začíná kvasit

- Z jedné přepravky jablek nateče zhruba deset litrů moštu