„Přijeli prověřit hlášení o světelném létajícím objektu,“ usmívá se Káňa. „Dnes už o mě lidé vědí, už se neděsí,“ dodává muž, jehož vášní se stalo pouštění draků.

Založil klub Draci Holešov, spolu s ním jej tvoří ještě manželka, zeť a kamarád. „U nás nemá pouštění draků zázemí, převažuje názor, že je to zábava pro děti a provozuje se jen na podzim,“ vypráví. A proto Draci Holešov vyrážejí za hranice, kde mají naopak spřízněných duší celé zástupy.

Pravidelně se setkávají na festivalech v Itálii, Maďarsku, Rakousku nebo Slovinsku.

„Většinou jsou to lidé jako já, v důchodu,“ dodává Káňa.

S pouštěním draků začal před patnácti lety, kdy měl malého vnuka. Koupil mu draka na tržnici a vyrazili. Jak chlapec rostl, rostla i dědova vášeň. Až zjistil, že už chodí pouštět sám. „Vnuka to přestalo bavit, zato já u toho zůstal a zlákal i pár dalších,“ vzpomíná.

Draky už dávno nekupuje, vyrábí si je sám. Doma jich má ustájeno celkem patnáct, moc místa nezaberou, protože jsou skládací. Když je jde pouštět, nosí je na zádech ve vaku.

Jsou látkoví, ten největší má pětimetrové rozpětí a konstrukci z karbonových tyček. Káňa pro ně shání speciální umělé tkaniny v Německu nebo Singapuru.

K tamním obchodníkům ale musel nejdřív najít cestu. „Našel jsem si v e-shopu co jsem potřeboval, ale nedařilo se mi dokončit objednávku a zaplatit,“ vysvětluje. Chvíli trvalo, než zjistil, že singapurský obchodník nemá s naší zemí vztahy, oslovil jej tedy mailem, jestli by mu dokázal zboží poslat do České republiky. Odpověď zněla: kde to je?.

„Nakonec jsme se ale domluvili a mám od nich spoustu součástí a hlavně látky,“ říká muž, který nemá problém draka ušít. Profesí je totiž čalouník a má doma i potřebný šicí stroj. „Prvního draka mi ušila kamarádka, která je švadlena. Ale řekla, ať s dalším už nechodím a tak jsem si upravil svou mašinu, aby dokázala zpracovat jemnou látku,“ popisuje Káňa.

V Holešově ho mohou lidé potkat třeba v průmyslové zóně, která stojí na místě bývalého letiště. Je to místo s dobrými vzdušnými proudy. „Dostat draka do vzduchu je někdy umění. Ale jde to i když je skoro bezvětří,“ vypráví Káňa. Do takových podmínek má několik ultralehkých kousků.

Pouštět draka večer je náročnější, vítr se utiší

Takový je i svítící drak a nejen proto, že musí nést napájení světýlek. Večer se vítr téměř vždy utiší a dostat draka do vzduchu je pak náročnější.

Na festivaly vyrážejí Draci Holešov několikrát ročně. Nedávno se vrátili z italské Cervii, kde se pouštělo přímo na pláži. Výhodou takového místa je, že prakticky vždycky fouká. Nejde o soutěž, ale o přehlídku.

Někteří účastníci draky ovládají podle hudby, zvládnou jich i deset najednou a mají je navázané kolem těla. Jiní vypustí dva tři a kotví je do země. A jsou i takoví draci, k jejichž ovládání je potřeba více šňůr. Každá z těchto kategorií má vyhrazenou část pláže, aby se draci neohrožovali navzájem.

"Musíte dávat pozor, aby se nezapletli, protože pak se snadno přeřízne šňůra a drak uletí,“ vysvětlil Káňa. „Celé je to ale hlavně o setkávání lidí, kteří mají něco společného“.

Vybrali jsme pro vás: