Přesídlování krajanů z Kazachstánu organizuje ministerstvo vnitra spolu s organizací Člověk v tísni. Zhruba 700 krajanů se do České republiky vrátilo již v letech 1994 až 2001. Letošní vlna představuje poslední krajanskou komunitu z Aktjubinské oblasti v severozápadním Kazachstánu, která o přesídlení do České republiky projevila zájem.

Zlínská radnice půldomek opravuje tak, aby se manželé se dvěma dětmi a bratrem manželky mohli ihned nastěhovat. Dotaci na opravy ve výši 560.000 korun získalo město od ministerstva vnitra. Město získá také peníze na pracovníka, jež jim pomůže například při jednání na úřadech. "Bude jim pomáhat při vyřizování věcí na úřadech," uvedl Kašný. Kazaši získají také peníze na vybavení bytu a první měsíc pobytu ve Zlíně, část peněz půjde na intenzivní jazykový kurz, jejž krajané absolvují.

Kazachšští Češi žijí také například v obci Nedakonice na Uherskohradišťsku, rodina Guiblových se sem přistěhovala v roce 2000. "Myslím, že se jim daří dobře. Vladimír pracuje stále v zemědělském družstvu, jen jeho žena Taťána má v současnosti nějaké zdravotní problémy. Jejich nejstarší syn má maturitu a nastoupil do práce, jeho sestra je vyučená. A zbylé tři děti navštěvují základní školu," řekl již dříve starosta Nedakonic Jiří Smělík.

S nápadem návratu krajanů údajně přišel v roce 1994 filmový dokumentarista Milan Maryška, který v Aktjubinské oblasti na severozápadě Kazachstánu objevil vesnici Borodinovka s početnou českou komunitou. Šlo o potomky lidí, kteří opustili Čechy v polovině 19. století nebo na začátku 20. století.

Většina českých krajanů možnost návratu do původní vlasti přivítala, protože po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 nastaly v Kazachstánu pro občany jiných národností těžké časy. Většina z kazašských Čechů se necítila dobře a bezpečně a rozhodla se místo opustit.