„Rozhodla jsem se přijet, protože miluji procházky Hostýnskými vrchy. Když jsem tu na jaře byla a viděla jsem, v jakém jsou stavu, šokovalo mě to. Proto chci přiložit ruku k dílu při jejich zalesňování,“ svěřuje se Svatava Hrdá, která stejně jako ostatní dobrovolníci přijela na veřejnou výsadbu stromů. Tu na druhou říjnovou sobotu zorganizovali pracovníci Arcibiskupských lesů a statků Olomouc.

Na všechny dobrovolníky čeká krátká instruktáž, jak strom správně zasadit. „Vykope se jamka, která by měla být dost hluboká na to, aby se do ní svisle vlezl kořenový bal. Potom se sazenice přihrne vykopanou půdou a okolí se zhutní,“ vysvětluje asi patnáctičlenné skupině základy sadby lesník Petr Rolinc. Než stačí úkol vysvětlit jedné skupině, už se kolem něj tvoří další.

Lidé, kteří vyslechli instrukce, se řadí do další fronty na nářadí a samozřejmě na sazenice dubů a buků. Do hodiny od zahájení akce je prázdný první vozík se třemi tisíci sazenicemi a lesníci dováží další tři tisíce sazenic.

Dobrovolníci usilovně pracují ve svahu. Muži a ženy kopou v jílovitém terénu, ruku k dílu přikládají i děti, které nosí sazenice, vkládají je do připravených jamek a pomáhají hutnit půdu. Všichni se přitom řídí napnutými šňůrami, kterými lesníci přesně určují řady stromků.

„O akci jsem se doslechla na sociálních sítích. Občas jezdíme na výlety na Hostýn nebo Kelčský Javorník, proto jsme se rozhodli přijet. Sami jsme překvapeni, kolik lidí tu je,“ libují si manželé Plížovi, kteří na výsadbu přijeli až z Brna.

Pomoc neodmítli ani kroměřížští skauti, pro které výsadba stromů není ničím zvláštním.

„S oddílem jezdíme pravidelně sázet stromy, naposledy jsme byli v Popovicích. My staří kopeme a děti běhají tam a zpátky pro stromky. Ani nevíme, kolik jsme jich vysadili, protože účelem přece není, abychom to počítali,“ říká skautský vedoucí Miroslav Doubrava zvaný Akela.

Ti, kteří skončili, schází ze svahu dolů a při tom si dávají dobrý pozor, kudy prochází. Nikdo nechce zničit výsledek společné práce. Po námaze brigádníky ještě čeká zasloužená odměna v podobě špekáčku, který si opékají u společného ohně. A ačkoli celé dopoledne vydatně fouká, všechny zahřívá pocit dobře odvedené práce.

Jak vznikají sazenice s kořenovým balem
Obalová sadba se pěstuje ze semínka ve fóliovníku nebo skleníku asi po dobu devíti měsíců. Pak se převeze do úložiště na vzduchovém polštáři, který zajistí, že je bal kompaktní a s bohatým kořenovým vlásněním. Bal tak může lépe držet vlhkost a strom má vysokou šanci, že se ujme a přečká i suchá období.

Jak se o stromy pečuje po výsadbě
Lesníci zkontrolují, zda jsou sazenice správně umístěné.
Stromy se chrání před zvěří buď oplocením, nebo speciálním nátěrem proti okusu.
Mezi stromy se vyžíná tráva, aby sazenice neudusila.
Nejpozději po pěti letech se odstraňuje oplocení.
Po třiceti či čtyřiceti letech se u stromů dělají probírky, z nichž je první užitkové dřevo použitelné pro průmyslové zpracování.