Zvonice má být věrnou kopií té, která ve Všetulích stávala až do roku 1964. S její obnovou začal spolek nazvaný Všetuláci sobě ve druhé polovině loňského roku.

Předcházely tomu ale letité tahanice, během kterých se nedařilo vyjednat místo ani termín stavby. Nakonec však členové vše potřebné vyběhali a přestože musí stavět asi sto metrů od původního místa, budova už se blíží konečné podobě.

„Je postavena hrubá stavba, udělala se střecha včetně břidlicové krytiny a oplechování. Na prvním adventním setkání jsme do špice vsunuli nový pozlacený kříž i s bání na dokumenty,“ zrekapitulovala pro Deník v půli dubna předsedkyně spolku Lenka Karhanová.

Přes zimu měli dělníci pauzu, na jaře se ale na stavbu vrátili.

„Začali s přípravnými pracemi na zavedení elektřiny, dojde na připojení zvonu, pak zbývá fasáda, okna, dveře, podlahy a podobně,“ dodala předsedkyně. Aby byla zvonice co nejvěrnější kopií své historické předlohy, budou ji zdobit i stejné obrazy.

„Máme originály, které byly vyvěšené zvenčí staré zvonice. Na těch se ale podepsal čas, takže jsme nechali namalovat kopie. Originály bychom pak chtěli nechat zrestaurovat,“ podotkla Lenka Karhanová.

Pracuje se také na oltářním obraze svatého Františka, kterému bude staronová zvonice zasvěcena. Vše se musí plánů stihnout do června – třetí sobotu v měsíci totiž chtějí místní vrátit do Všetul staré Hanácké právo.

Původně se akce měla konat o týden později, vzhledem k termínové kolizi s festivalem Holešovská regata ale spolek datum přehodnotil.

„Přípravy už jsou v plném proudu. Malujeme dárkové předměty, nechali jsme udělat hrníčky, pracujeme na pozvánkách, vyřezávají se ferole a nacvičujeme hanáckou besedu,“ usmála se Lenka Karhanová.

Pro setkávání obnovený všetulský symbol slouží už dávno.

„U zvonice jsme se setkali v říjnu v rámci hodů. Pak následoval advent, to jsme se setkávali každou neděli. Největší však bylo první setkání, kdy jsme zasadili kříž a to poslední, jehož součástí byl i živý betlém,“ připomněla předsedkyně spolku.
Místní už se na dokončení zvonice těší.

„Ze začátku jsem nevěděla, co si o tom myslet, nejsem zastánce vracení se do minulosti. Teď když ji ale vidím, tak se mi líbí. Už se těším, až bude odbíjet hodiny, zvony mám odjakživa moc ráda,“ svěřila se Deníku před časem jedna z obyvatelek obce.

A zvonění to bude opravdu stylové: obstará ho totiž zvon z původní zvonice, jen bylo třeba dát mu nové srdce.

„Otázkou je pak systém zvonění, zvažujeme variantu ručního i elektronického. My bychom samozřejmě byli pro to druhé, ať je to nadčasové, ale uvidíme, co nám dovolí finance. Zvonit by se pak mělo určitě v poledne a popřípadě když někdo zemře a podobně. Je to ale dost právně regulované, takže spíš uvažujeme o nějaké symbolice zvonění,“ doplnila předsedkyně spolku Všetuláci.

Náklady na výstavbu zvonice činí asi půl milionu korun: veškeré prostředky pocházejí z darů členů a přátel spolku a vzhledem k tomu, že se staví svépomocí, podařilo se náklady oproti odhadovaným šesti stům padesáti tisícům ještě o něco snížit.