„V rozsudku mám napsáno za protistátní činnost, vyzvědačství a velezradu. Ve studentském kolektivu jsem vyprávěl o sovětských gulazích a mučení a týrání vězňů," poznamenal dnes osmaosmdesáti­letý muž.

Vyšetřovací vazbě byl podroben v Brně, poté ve věznici ve Znojmě, asi měsíc pak pobyl na Pankráci, kde se čekalo na soud. „Byl jsem ve skupině, kde bylo odsouzeno jednatřicet lidí celkem na 380 let," vzpomíná muž na nejhorší období svého života. Ve vykonstruovaném procesu byl odsouzen k deseti letům vězení v nelidských podmínkách pracovních táborů na těžbu radioaktivního uhlí ve Vinařicích u Kladna a Rtyni v Podkrkonoší. „Za pomoc při záchraně 53 horníků ohrožených důlním požárem mu byl trest zkrácen a po čtyřech letech věznění byl podmínečně propuštěn na svobodu," poznamenal učitel dějepisu kroměřížských deváťáků Luděk Růžička.

Krutá padesátá léta přiblížila žákům také dcera politického vězně, sedláka z Rataj, který se bránil vstupu do zemědělského družstva. Komunistická moc ho připravila o většinu majetku a několik let byl vězněn jako nepřítel lidu v komunistických kriminálech a věznicích. „Rovněž jeho žena a děti to silně pocítily na svých bedrech, dovolání se práva bylo v tehdejší době nemožné," upozornil Luděk Růžička.

Beseda se ve škole konala při příležitosti jedenáctého ročníku projektu Příběhy bezpráví organizovaného společností Člověk v tísni. Ten prostřednictvím filmových projekcí a následných besed s pamětníky přibližuje žákům poválečné období našich novodobých dějin, léta totality a normalizace.

„Naši žáci shlédli dokumentární film Nám pomáhali tanky, který mapuje okupaci naší republiky vojsky SSSR a dalších států Varšavské smlouvy v srpnových dnech roku 1968. Prostřed­nictvím filmových dokumentů poznali atmosféru v Praze a dalších našich městech v těchto dnech, reakci veřejnosti bezprostředně po okupaci, stávku vysokoškolských studentů, sebeupálení studenta Jana Palacha na Václavském náměstí v Praze i jeho následný pohřeb, zradu našich státních a vládních představitelů v Moskvě a následné postupné přizpůsobování se většinové společnosti vzniklé situaci," vysvětlil Luděk Růžička.

A samotní žáci podle něj netajili zaujetí. „Dozvěděli jsme se spoustu informací, které jsme vůbec netušili. Jsme rádi, že žijeme v dnešní době, a ne v té minulé," shodli se deváťáci.