Z poněkud smutného zjištění viní především uspěchanost doby a příliš velkou pracovní vytíženost rodičů.

„S dětmi si také vůbec nečtou, což se u některých projevuje nejen neznalostí tvarů písmen, ale také chudou slovní zásobou. Kvůli tomu nepoznají ani základní obecné věci jako jsou mláďátka zvířátek,“ posteskla si Ptáčková.

Předškoláci a školáci si přitom ale právě poslechem pohádek rozšiřují slovní zásobu.

„Místo toho vysedávají u počítačů a hrají bojové hry. Tím se jim ale obzor a slovní zásoba nikterak nerozšíří. Také malovat je pak pro ně složitější,“ dodala Ptáčková.

Podle ní problém s výslovností měla při nedávném zápisu jedna pětina z dvaadvaceti přijatých dětí.

Nad vysedáváním školáků u počítačů si stýská také ředitelka hulínské Základní školy Hana Fuksová.

„Řekla bych spíše, že individualitu dětí, zda je zralé či nezralé, vysledujeme v dalších ročnících. Neodvíjela bych proto základní neznalosti či patlavost dětí od zápisu,“ konstatovala Fuksová.

Naopak ale v největší kroměřížské základní škole se s žádnými problémy u předškoláků nesetkali.

„Od kolegů vím, že tentokrát všechny děti pěkně komunikovaly. Zápis jsme pojali pohádkovým způsobem a všechny děti byly šikovné. Pokud je někdo slabší, zpravidla se jedná o problém, který bude psychologicky vyšetřen,“ zhodnotil tamní ředitel Oldřich Gejda.

V malých obcích, kde funguje mateřinka a základní škola v jedné budově, pak jakékoliv případné problémy při zápisech smetají pomyslně ze stolu. Konkrétním příkladem jsou třeba Kostelany.

„Většina dětí chodí přímo k nám do školky, kde se už na zápis v podstatě připravují. A díky tomu, že jsme se školkou jedno zařízení, pomáháme jim tím tak odbourávat stres. K zápisu nemusejí přicházet do cizího prostředí,“ vysvětlil ředitel školy Mikeš.

Přiznává však, že i jim se nemalé obtíže při výuce občas vyskytnou.

„Děti nemají takový přehled, jako měly dříve. Neznají ani pohádkové postavičky. Trendem dnešní doby jsou počítače,“ uzavřel Mikeš.