„Na vyřízení odkladů mají čas až do konce května. K žádosti je potřeba mít dva dokumenty: vyjádření některého školského poradenského zařízení a obvodního lékaře. Ředitel školy pak na základě žádosti rozhodne o odkladu," vysvětlil Vlastimil Válka, který vede základní školu v Koryčanech.

Právě tam přišlo letos k zápisu o něco méně dětí než minulý rok. „Celkem jich bylo šestadvacet a předpokládám, že šest z nich bude mít odklad," odhaduje ředitel.

Děti bývají podle něj celkem dobře připraveny a zvládnou to, co by podle rámcového programu pro předškolní vzdělávání zvládnout měly: například poznávání barev, řadu čísel do deseti nebo tvary. Dlouhodobě však mají problém s úrovní řečových a komunikačních schopností.

„Poměrně dost dětí má například problém s výslovností a právě komunikací. Přikládám to dnešní uspěchané době, kdy rodiče nemají tolik času se jim věnovat, číst a povídat si s nimi," konstatoval Vlastimil Válka.

Do určité míry to může být ovlivněno také mateřskou školou. „Delší dobu už v některých školkách fungují smíšené třídy, kde jsou spolu třeba tříleté i šestileté děti. Nemyslím, že po stránce řečových schopností je to úplně ideální," dodal ředitel.

Zvýšený výskyt vady řeči pozoruje také ředitelka Třetí základní školy v Holešově Jitka Heryánová.

„Těžko odhadovat, čím to může být. Kromě rodin, kde vázne komunikace s dítětem a to se pak sociálně nerozvíjí, znám totiž také rodiny, které se dětem věnují maximálně a bohužel i tak jejich předškolák vadu řeči má. Samozřejmě hodně záleží na rodičích, protože už i ve školce mohou vyhledat logopeda, který dítěti pomůže," míní ředitelka.

Jinak se podle ní děti v zásadě nemění: umějí poznávat barvičky, zarecitovat básničku i zazpívat.

Rodiče letos k zápisům na třetí holešovskou ZŠ doprovodili celkem dvaadevadesát dětí, což je jen o šest méně než loni. Zhruba dvacet až pětadvacet rodičů pak uvažuje o odkladu školní docházky.

„Moc si vážíme toho, že nám rodiče projevili takovou důvěru. S počtem dětí, které nám k zápisu dorazily, jsme opravdu spokojeni. Pravděpodobně otevřeme čtyři první třídy, z nichž jedna bude logopedická pro děti s vadami řeči," odhaduje Jitka Heryánová.

Naopak méně dětí s vadou řeči než jindy prý dorazilo letos na Základní školu Oskol v Kroměříži. Všichni budoucí prvňáčci byli podle tamního ředitele Oldřicha Gejdy moc šikovní.

„Loni jsme otevřeli logopedickou třídu, letos ji ani otevírat nebudeme. Celkem nám k zápisu přišlo devětaosmdesát dětí, což je více než loni. Na odklad to vypadá, že jich bude jedenáct," dodal ředitel.

Otevírat budou na Oskole čtyři první třídy, z nichž jedna bude úplně nová s takzvanými prvky Montessori, do níž je zatím přihlášeno osmnáct dětí. Pedagogika tohoto typu je podle propagátorů zaměřena na podporu dítěte při rozvíjení jeho poznatků a dovedností, aktivity ve škole tak provádí hlavně pro své uspokojení: samotné učení by pak mělo probíhat bez stresu.

„O třídě Montessori jsem se informovala, ale není to asi úplně pro každého. Zvolila jsem tedy raději běžnou třídu, kde mají děti ve výuce řád," poznamenala ale například maminka Jirky Nováka, který byl právě na Základní školu Oskol v Kroměříži letos také přijat.