„Každý, kdo chce poprvé darovat krev, by se měl nejprve objednat u odběrových sester. Minimální váha dárce je padesát kilogramů a věk osmnáct let. Prvodárce by také měl k prvnímu odběru přinést doporučení od obvodního lékaře," sdělila Klímová

Naopak nevhodným dárcem podle ní je ten, kdo prodělal nějakou infekční či jinou nemoc.

„Například infekční žloutenku, tuberkulózu, syfilis, Creuzfedl-Jakobovu chorobu, zhoubné onemocnění jakékoliv tkáně. Darovat krev nemůže ani ten, kdo je nitrožilním uživatelem drog, HIV pozitivní, trpí vážným onemocněním srdce, plic, ledvin, mozku a dalšími chorobami, které by mohly ohrozit příjemce krve. Vyloučení jsou rovněž dárci, kteří v posledním půl roce měli tetováž nebo piercing, prodělali operaci nebo vyšetření zažívacího traktu endoskopem," vyjmenovala mluvčí.

Podle Klímové je počet odběrů v zařízení transfuzní služby v Kroměříži dostačující pro pokrytí potřeb lůžkových oddělení.

„Nicméně se mohou vyskytnout mimořádné situace, kdy požadavky na krev převýší její množství ve skladu. Potom si zařízení transfuzní služby navzájem vypomáhají," zmínila Klímová.

Podle nedávného celoevropského průzkumu Eurobarometer jsou Češi v darování krve až na dvaadvacátém místě – alespoň jednou v ČR krev darovalo třicet procent lidí nad patnáct let. V celé Evropě jich jsou až dvě třetiny. O tom, že konkrétně na Kroměřížsku je dárců krve dost, svědčí i fakt, že tu dokonce působí Klub dárců krve Kroměřížska. Podle jeho místopředsedy Václava Kuchaře je dokonce největší na Moravě.

„Máme přes čtyři sta členů. Naším cílem je hlavně darovat krev a přivést k tomu i další lidi, což se nám daří, protože v Kroměříži je těch dárců opravdu dost," myslí si Kuchař.

Podle něj nemusí pořádat ani žádné reklamní kampaně, lidé se hlásí sami. „Nemáme nouzi o nové dárce a také členy, protože se naším členem může stát i člověk, který krev z jakéhokoliv důvodu nemůže darovat. Nejmladšímu členu je osmnáct let, ale máme tu i sedmdesátníky, kteří už mají za sebou sto dvacet odběrů," zdůraznil Kuchař.

Podle něj má darování krve i své malé výhody. „Nejedná se o žádné velké věci. Třeba máme nárok na vitamíny od pojišťovny, nebo po odběru dostáváme poukaz na občerstvení nebo pokud se jedná o zaměstnance, tak má nárok na volný den, takzvaný paragraf. Za darování krve jsou i menší daňové úlevy, ale myslím si, že v prvé řadě by dárci měli mít nějaké výhody při zdravotní péči. Například bych zrušil třicetikorunový poplatek u doktora a podobně. Lidé by si tak mohli uvědomit, co to vlastně znamená být dárce,"míní místopředseda Kuchař.

Stejný názor má i Zdeněk Junák z Kroměříže, který krev daruje přes čtyřicet let. „Mrzí mě, že když potřebuju nějaké ošetření v místní nemocnici, tak nemáme nárok na nějakou nadstandardní péči. Ale vím, že třeba v brněnské nemocnici berou pacienty, kteří jsou dárci přednostně," říká muž, který obdržel dokonce zlatou plaketu za čtyřicet odběrů.

Autor: Jana Přikrylová