„Například skupina 0 je univerzální a její dárce se vždy hodí. Může se však stát, že je nedostatek i té nejběžnější krevní skupiny, pokud se sejde větší počet pacientů s krvácivými stavy a stejnou skupinou," vysvětlila mluvčí.

Nejvíce dárců je prý v kategorii mužů mezi čtyřiceti až padesáti lety, u žen je pak průměrný věk o něco nižší.

Pokud je člověk zdravý, může chodit darovat krev až čtyřikrát ročně. „Díky tomu máme hodně dárců, kteří mají na svém kontě už okolo stovky odběrů," dodala mluvčí nemocnice. Základní podmínkou je osmnáct let a váha minimálně padesát kilo.

„Dárcem se ale nemůže stát člověk, který prodělal například infekční žloutenku, TBC, syfilis nebo třeba zhoubné onemocnění tkáně," vysvětlila Veronika Klímová.

Darovat krev nesmějí ani nitrožilní uživatelé drog, HIV pozitivní, a lidé, kteří trpí vážným onemocněním srdce, plic, ledvin, mozku a dalšími chorobami, které by mohly ohrozit příjemce.

„Dárci se nemohou stát ani lidé, kteří se nechali během posledního půl roku tetovat nebo si udělat piercing," dodala mluvčí.

Kromě dobrého pocitu z pomoci druhým, občerstvení přímo na transfuzní stanici a poukázky do bufetu v areálu nemocnice odměňuje například Klub dárců krve své jubilejní dárce věcnými dary.

„Červený kříž podle počtu odměňuje dárce plaketami či kříži profesora Jánského," potvrdila mluvčí kroměřížské nemocnice.

Členkou klubu je například mladá maminka Hana Jelínková z Kroměříže, která ale prozatím darovat nechodí. „Ženy by měly darovat krev až poté, co odrodí. Odběr oslabuje celé tělo a mohlo by se stát, že už bych nemohla otěhotnět," řekla Deníku.

Postupem času se však ale k dárcovství rozhodně chystá. „Krev je nedostatkové a vzácné zboží. U nás chodí darovat celá rodina. Chceme pomoci ostatním a navíc člověk nikdy neví, kdy bude sám potřebovat pomoc," dodala Hana Jelínková.

Řada lidí ovšem třeba ani nezná svoji krevní skupinu. „Pokud má někdo o tuto informaci zájem, může si nechat krevní skupinu za poplatek 300 korun zjistit na naší transfuzní stanici," ujistila mluvčí kroměřížské nemocnice.

Také většina praktických lékařů na požádání udělá testy přímo v ordinaci. „Běžně není krevní skupina vedena ve zdravotní kartě, zdarma ji však ale můžeme zjistit a do karty zavést," potvrdil třeba kroměřížský praktický lékař Milan Heger.

Stejně jako jiní je názoru, že by lidé měli mít svou krevní skupinu v občanském průkazu nebo průkazu pojištěnce.

„V akutním případě se to určitě může hodit a například v nemocnici tak získat čas, který se jinak tráví testováním krve," soudí Milan Heger. Žádný podobný návrh na změnu zákona se ale podle dostupných informací v Česku prozatím nechystá.