Určitě se ve vašem jídelníčku za poslední dobu změnilo hodně věcí. Můžete si třeba dopřát svoje oblíbené jídlo?
Změnilo se toho docela dost. Já jsem v podstatě nesnídal a první „jídlo", které jsem denně měl, bylo ranní kafe v kanceláři. Tím jsem „zaplácl" žaludek a do oběda to vydrželo. Teď snídat musím, ale udělali jsme kompromis, mně se nechce doma nic takového řešit, tak mám nějaké sáčky s kaší a to se udělá ráno vedle kafe v kanceláři.
Pak pochopitelně obědvám později, což silně mění můj režim, neboť já už byl zvyklý od 13 hodin být na různých jednáních i mimo Kroměříž. A teď abych v tu dobu teprve jedl.
Jak vám vyhovuje změna denního režimu, ať už se týče jídla nebo i cvičení?
Zjistil jsem, že hubnutí je velmi náročné na čas. Dal jsem se na vojnu, tak musím bojovat, nicméně trvale by to takhle nešlo, neboť hubneme už čtrnáct dnů a mně už se podařilo absentovat na některých schůzkách a dokonce jsem přišel o jednu zakázku, neboť klient si přeje pochopitelně, abych termín schůzky upřednostnil podle něj a ne podle hubnutí. Z čeho ale určitě neslevuji ani nyní, tak je příprava 15. ročníku Top módy na zámku, kde společně s manželi Formánkovými připravujeme i některé novinky, takže tady naše pravidelné návštěvníky můžu ubezpečit, že i když hubneme oba s Milanem Formánkem, a to až do konce dubna, tak přípravy se to nedotkne, ba naopak, my při pravidelných cvičeních o tom velmi živě, byť udýchaně často hovoříme a řešíme právě tuto přípravu.
Jakou máte motivaci při cvičení?
Když jsem se na tuto záležitost dal, bylo to spíše dílo mého okolí, které mě přesvědčilo, že bych už mohl se sebou něco dělat. Nicméně pořadatelé to pojali jako první velkou kroměřížskou reality show, zásobují tím Facebook a další média, což mělo za následek, že se mi ozvalo docela dost známých, kteří mně začali fandit a držet palce. A to nejen z Kroměříže, ale právě díky Facebooku z celé ČR, takže mně např. drží palce nejen většina mých elegantních dam, co mi chodí přehlídky, ale i předloňská Česká miss Gábina Franková a další děvčata, se kterými spolupracuji.
Pozorujete na sobě už nějaké změny?
No to je krásná otázka. Na začátku nás vážili na takovém speciálním stroji, stáli jsme na něm bosí a drželi jeho řídítka tak, jako když jsem v roce 1974 dělal papíry na motorku, a ten přístroj pak vyplivnul papírový pásek, na kterém bylo vše, co o nás Míša Šandová, výživová poradkyně, chtěla vědět. Tedy i to, co jsme o sobě nevěděli my sami.
