V Postoupkách, kde je pobočka Knihovny Kroměřížska, oslovují nové čtenáře přímo na ulici. „Řadu let jsem tu působila jako učitelka, takže zdejší lidi znám. Snažím se je pozvat do knihovny, někdy se mi to daří, někdy ne. Často apelují na to, že jim stačí pročíst si časopisy,“ svěřila se tamní knihovnice Marie Zdražilová.

Počet tamních čtenářů činí podle ní pouze pětačtyřicet. „Nemáme jich tu tolik jako v loňském roce, ale někteří se ještě nově nezaregistrovali. Většinu z nich tvoří důchodci. Chodí sem ale i maminky, aby mohly číst dětem pohádkové knížky,“ vysvětlila Zdražilová.

Formou nejrůznějších soutěží či besed zase získávají nové dětské čtenáře v morkovické knihovně. „Zmíněné akce se většinou konají v rámci školy. Přesto nám ale zájemců ubylo, a to jak dospělých, tak i dětí,“ povzdechla si knihovnice Jaroslava Okálková.

I když o knihy je podle ní rok od roku menší zájem, za to internet se těší velké oblibě. „Jeden počítač máme v dětském oddělení, druhý v dospělém. Oba jedou během otevírací doby na sto procent,“ potvrdila Okálková.

Neustále vytížený je například i internet ve Zdounkách. „Alespoň tedy v dětském oddělení je pořád obsazený. I když skoro každý jej má už doma, tak děti sem kvůli němu stále chodí,“ míní zdounecká knihovnice Ludmila Paličková, která se rovněž snaží do bibliotéky lákat nové čtenáře.

„Zveřejňujeme různé zprávy v místním zpravodaji či na nástěnkách. Malé zájemce pak zveme do knihovny například prostřednictvím besed,“ přiblížila Paličková.

Úbytek čtenářů trápí nejen obecní knihovny, ale také tu okresní. Podle ředitelky Knihovny Kroměřížska Šárky Kašpárkové však pokles zájemců není nijak markantní.

„Návštěvnost průběžně sledujeme a analyzujeme. Nyní máme přes osm tisíc čtenářů. Úbytek jsme zaznamenali v návštěvnosti dětského oddělení. Snažíme se ale spolupracovat se školami, zveme je na besedy nebo na jiné atrakce,“ vyjádřila se Kašpárková.

Co se týče internetu, tam podle ní trošku opadl zájem u dětí. „Menší nával tu je dopoledne, ale odpoledne je takřka stále obsazen,“ říká knihovnice. Na knihovny, i když své zájemce částečně ztrácí, nedají někteří dopustit.

„Chodíme tam se synem zhruba od jeho devíti let. Je to fajn, půjčuje si knížky, které bychom jinak asi sotva koupili, protože každá stojí několik set korun,“ říká třeba Jindřich Koutný z Kroměříže.