Vyplývá to z průzkumu společnosti Sazka, kterého se účastnilo 1050 respondentů z Česka. Jeho cílem bylo zjistit, jak by Češi naložili s vyhranými penězi.
Více než polovinu obyvatel kraje trápí problémy s vytvářením finanční rezervy
Když se odborníci ptali ve Zlínském kraji vzorku populace v produktivním věku (18-65 let) na jejich finanční situaci, zjistili, že největší problém mají lidé s úsporami. Více než polovině z dotazovaných chybějí finanční prostředky na vytvoření záchranného polštáře. Na druhém místě přiznávali chybějící peníze na cestování.
A co oslovené v současné době z finančního hlediska nejvíce stresuje? Přes 52 procent z nich odpovídalo, že zvyšující se ceny potravin a energií nebo zvyšující se ceny bydlení. Naopak bez finančního stresu žijí v regionu zhruba dvě procenta respondentů.
Chybí peníze na volný čas
Z průzkumu dále vyplývá, že stejně jako ve Zlínském kraji, tak i ve zbytku republiky se části populace nelíbí nedostatek prostředků na volnočasové aktivity. Téměř polovina oslovených by za volný čas ráda utrácela více.
„Výsledky ukazují, že většina Čechů dává na své volnočasové aktivity okolo desetiny měsíčního rozpočtu. Utrácet více než třetinu rozpočtu je velmi výjimečné,“ popisuje Martin Eliáš ze společnosti Sazka. Pokud lidé mají zhodnotit, za co ve volném čase nejvíce utrácejí, tak je to ze 49 procent za cestování, z 38 procent za gastronomii a ze 35 procent za kulturu. V závěsu zůstávají péče o sebe (masáže, kadeřnictví, manikúra), sportovní aktivity a seberozvoj.
Cesta kolem světa neláká
Za co by Češi nejraději utráceli? V případě výhry by většina oslovených nejela na cestu kolem světa, ale spíš by zůstala v práci a užívala si toho, na co nemají čas nebo peníze. V současném zaměstnání by setrvalo přes 43 procent z dotázaných, další třetina by zaměstnání změnila, ale pracovat by nepřestala. Rodině by se pak věnovalo 14,2 procenta dotázaných.
Hlavně nepomáhat
A co charita a pomoc druhým v případě výhry? Na to moc Čechů neslyší. Třetina z nich by se charitě nevěnovala vůbec, ti zbývající by se zaměřili na charitu v oblasti dětí (37 procent), zvířat (20,5 procent) a nebo životního prostředí (10,1 procenta). Pomoc uprchlíkům byla až na posledním místě s necelým procentem.