Pro ateisty je naopak slavnostní především pondělí, které je pověstné velikonoční pomlázkou. S obdobím Velikonoc se podle etnografky Muzea Kroměřížska Vladislavy Bělíkové pojí spousta křesťanských i zlidovělých tradic. "Oslavy začínají již ve Květnou neděli, pak přichází Zelený čtvrtek, kdy se v obcích na kostele nezvoní, ale chodí hrkači," přiblížila Bělíková.

Tento den je podle odbornice zároveň připomenutím večeře Ježíše Krista s učedníky v předvečer židovského svátku Pesah. "Dalším dnem je Velký pátek, kdy byl Ježíš v patnáct hodin ukřižován. Také je to období nejpřísnějšího půstu, při kterém se dříve nejedlo nic společného s masem ani se nepoužívalo třeba máslo," uvedla etnografka. Nejdůležitějším dnem Velikonoc je pak neděle, kdy vstal Ježíš podle pověsti z mrtvých. "V tento den se světí v kostele pokrmy, které lidé v pondělí jedí. Bývají to například mazance nebo vajíčka," doplnila Bělíková.

Velikonoční pondělí je pak pouze dodatkem svátků, na ně se soustřeďuje především novodobá civilizace."Na tento den se chystají různě malovaná vajíčka, jejichž zdobení se zdokonalovalo s rostoucí touhou překonat druhého. V našich krajích se nejčastěji oblepovala rostlinkami a vařila v cibulových slupkách nebo se malovala barevným voskem," popsala Bělíková. Podle představitelů církve je nejkrásnějším dnem Velikonoc sobota, kdy se v kostelech světí oheň a voda. "Zpívají se také žalozpěvy a oslavuje se Bůh, že vstoupil do dějin jako Světlo," řekl kaplan kostela Blahoslavené Panny Marie v Ratajích a Kroměříži Mariuscz Piwowrczyk. Výzdoba chrámů je pak podle Piwowrczyka individuální. "Odevšad ale zmizí plátno, na němž je umučená tvář Ježíše," dodal kaplan.