„Především se ale jedná o polnosti a lesy, které se nacházejí prakticky na území každé druhé obce,“ upozornil mluvčí Arcibiskupství olomouckého Jiří Gračka.
O pořádný mediální rozruch by se však církev nejspíš postarala, pokud by se rozhodla dostat zpět i turisticky nejatraktivnější památku regionu: Arcibiskupský zámek v Kroměříži společně s jeho dvěma zahradami.
Na nic takového však podle všeho nedojde. „Současná forma funguje dobře a obě kompetentní strany se dokážou vždycky dohodnout. Není důvod to měnit,“ potvrdil Deníku Gračka.
Modelový příklad fungování pro stát
Případné změny vlastnictví se neobává ani zámecký kastelán Martin Krčma.
„Jsme spíše jedním z modelových příkladů pro stát, jak by měla fungovat spolupráce mezi ním a církví. Národní památkový ústav je státní institucí, která se stará o hodnoty a památky, které za dlouhá staletí vytvořila církev,“ míní Krčma.
K památce se prý úřad už od počátku chová spíše jako správce než vlastník.
„I kdyby opravdu zámek přešel pod církev, není důvod se obávat, že by nadále nesloužil tomu, čemu slouží dnes. Tedy kulturnímu obohacování a zdokonalování společnosti,“ je přesvědčen kastelán.
Vládní návrh navrácení pozemků a nemovitostí církvi a finanční kompenzace nyní musí ještě projít parlamentem a senátem.
„Kroměřížský zámek má svůj zavedený chod, který by byl změnou vlastníka značně narušen. Arcibiskupství o něj zřejmě žádat nebude. Byla by to pro něj spíše zátěž, navíc náročná na údržbu,“ konstatoval také technický administrátor kroměřížské farnosti svatého Mořice Vít Pořízek.
