„Jedná se o administrativní rozhodnutí, které není dotažené do konce. Podařilo se akorát vystrašit obyčejné lidi, že budou platit pokutu 20 tisíc korun,“ je přesvědčen kroměřížský veterinář Karel Chvátal, který, stejně jako jeho kolegové, zaznamenal v posledních měsících zvýšenou poptávku po čipování psů.

„Nařízení má zabránit vzniku nelegálních množíren. Na ty ovšem neexistuje žádný metr. Tak na to doplatí ti poctiví, kteří mají vzorně pejska přihlášeného na obecním úřadě,“ říká Chvátal.

Jedním z oněch poctivých majitelů, kteří nevidí v čipování žádný přínos, je i paní Alena Dočkalová z Postoupek.

„Řekla bych, že je čipování psů zbytečné, ale když to musí být, tak jej necháme načipovat,“ míní Dočkalová.

Zcela přesvědčen o důležitosti není ani Ľubomír Chovanec z Popovic.

„Náš pes nemá ještě půl roku, takže čipovaný zatím není. Ale jakmile to bude nutné, vyhledáme veterináře,“ prozrazuje Ľubomír Chovanec z Popovic u Kroměříže.

„Chodíme s pejskem na procházky a pokud by se ztratil, bude jej, jak říkají, možné podle registru dohledat,“ doufá Ľubomír Chovanec.

Proč není jediný republikový registr?

Proti zákonnému označování psů je mladá odpůrkyně Kristýna.

„Pokud stát není schopný nejdříve zajistit jeden jediný republikový registr psů, nerozumím tomu, proč nutit majitele psů pod vyhrůžkou pokuty, psy čipovat,“ říká Kristýna.

„Vždyť je to na každém z nás, zda své psy chceme nechat čipovat či nikoliv,“ zlobí se Kristýna.

„A hlavně, nikdo mi nezaručí, že i když psa zaregistruji, tak při ztrátě a následně nalezení se daný nálezce podívá do těch mnoha soukromých registrů, co v naší republice jsou, a pes se mi vrátí,“ uvažuje Kristýna.

Řada lidí čipování odmítá

Na absenci jednotného centrálního registru si stěžuje také veterinář Karel Chvátal.

„Máme několik veterinárních registrů. A já tady budu babičkám s pejskem říkat, že se mají někde na internetu registrovat? To je nesmysl. Myšlenka čipování není, jako spousta jiných věcí, dotažená do konce,“ říká Chvátal. Návrh na vytvoření centrálního registru již leží v Poslanecké sněmovně a pokud jej poslanci schválí, měl by registr vzniknout do 1. ledna 2022.

„Setkal jsem se s názorem, že lidé výslovně čipování odmítají,“ shodují se někteří veterináři v Kroměříži a okolí. Jedná se zejména o starší majitele psů, majitele psů, kteří běhají pouze po uzavřené zahradě či dvoře domu a majitele starších psů. Čipování vychází na zhruba 500 korun. Částka se odvíjí od typu čipu a ceny za aplikaci.

Co je mikročip?

Mikročip o délce zhruba 1 cm je umístěn v aplikační jehle a je sterilně aplikován do podkoží zvířete. Obal mikročipu je vyroben z biokompatibilních materiálů, na které organismus zvířete nereaguje jako na cizí těleso,“ uvádí Státní veterinární správa, která zajišťuje dohled nad čipováním psů.

Čip je zařízení, které samo o sobě nemá žádnou funkci. Je pouze nositelem unikátního kódu, díky kterému lze každého psa řádně zaevidovat v jednom z existujících veterinárních registrů či obecních evidencí a následně jej dohledat. Aktivovat mikročip umí jen speciální čtecí zařízení.

Čip vydrží psům po celý jejich život a aplikuje se jehlou na počkání.