Zájemci o naleziště u Plešovce i přesto nadále navštěvují místní radnici. „Snažíme se jim vysvětlit, že těžba v bezprostředním okolí Plešovce či Chropyně není vhodná a bude narážet na nesouhlas obyvatel. Nebráníme se ji nasměrovat jinam, čímž nemyslím jiné město, ale spíše oblast, která by byla lépe dopravně připravena,“ řekl starosta města Radovan Macháček v rozhovoru pro Deník.
Společnosti svůj boj o naleziště u Plešovce ani nadále nevzdávají
Před rokem plánovaná těžba se setkala s mnoha připomínkami, a to jak ze strany krajského úřadu či ministerstev zemědělství a životního prostředí, tak i obyvatel, kteří proti ní sepsali petici. K nesouhlasu s těžbou štěrkopísku se pak připojily sousední Skaštice, které se obávaly zvýšení dopravní hustoty přes obec.
Co tedy tolik láká těžební společnosti na území u Plešovce? Odpověď poskytly Českomoravské štěrkovny z Mokré, které využívají i blízkých nalezišť v Hulíně a v Tovačově.
„Lokalita je výhradním ložiskem nerostu a zároveň státem bilancované ložisko štěrkopísku, které má příznivou skladbu. Tu však nemají všechna naleziště, proto je tak zajímavá,“ řekl Karel Lorek, ředitel báňského inženýringu a životního prostředí štěrkoven.
Obavy z husté dopravy přes Plešovec a Chropyni Lorek odmítá s tím, že by štěrkovny přepravu materiálu směřovaly na budovaný dálniční tah u Kroměříže.
„Těžbou bychom také následně vytvořili území s vyšší ekologickou stabilitou, než jaká tam je dosud. Stalo by se součástí tamního biokoridoru,“ dodal Lorek.
Další lokality, o které se těžařské společnosti na Kroměřížsku zajímají, jsou v Bílanech u Kroměříže a ve Střížovicích.
Celé ložisko u Plešovce je vedeno jako chráněné ložiskové území, leží v pásmu ochrany spodních vod a patří státu. Tamní těžba, která se odhaduje až na sto let, by podle odborníků chropyňskému rozpočtu přilepšila statisíci korun ročně.
