„Mám tu rodinu, dvě děti. Jezdím po místních komunikacích, chodím do zdejšího kulturního domu. Chtěl jsem to obci nějak oplatit,“ prozradil důvod vstupu do politiky Viktor Ganjuškin.

Předtím podnikal Ganjuškin v oboru IT – bezdrátové sítě, servis v domácnostech, ve firmách a další. Předtím jsem byl ve stejném oboru i zaměstnán. Ačkoliv se to může zdát naprosto vzdálené pracovním povinnostem starosty, své znalosti informačních technologií se mu ne jedenkrát hodily.

Co vás přimělo vstoupit do politiky?
Neberu starostování v obci velikosti Střílek jako politiku. Bydlím ve Střílkách, děti navštěvují zdejší školu, jezdím po místních silnicích, chodím do kulturního domu. Chtěl jsem to obci nějak oplatit. Zastávat úřad starosty mi dává možnost pomoct v rozvoji obce, možnost ovlivnit dění u nás.
Funkce starosty je komplexní. Musíte mít všeobecný přehled, vyznat se v zákonech, jak fungují zakázky, pozemky. Dělali jsme digitalizaci. Jsou to procesy, ve kterých se musíte zorientovat. A samozřejmě práce s lidmi, která je velmi rozmanitá a ne vždy jednoduchá. Nelze vyhovět a zalíbit se každému.

Tedy je problematické pracovat s lidmi.
Neříkám, že problém. Nemám rád konflikty. To mi není příjemné. Ale práce s lidmi už taková je. Jsou chvíle, kdy se musíte rozhodnout a to se nezavděčíte všem.

Myslíte, že je tedy rozdíl mezi starostováním v obci o 600 obyvatelích a v okresním městě? Nebo jsou to ty samé problémy, jen ve větším.
Samozřejmě rozhodování starosty ve větších městech, kde je veškerý úřednický aparát – tajemník, stavební úřad, matrika a tak dále, který vám vypracuje co potřebujete, je jiný. Tady v menších obcích si musíte chystat všechny podklady sám. Ale to neznamená, že si nějak zoufám. Jen je to prostě časově náročnější.

Co chcete ještě ve funkci stihnout udělat?
My jsme někdy na podzim roku 2014 nechali zpracovat strategický dokument rozvoje obce do roku 2022. Tedy konec tohoto volebního období. Dokument slouží také při žádostech o dotace. Jsou v něm vyjmenovány i ty naše priority. Jako byla škola, čistička odpadních vod či kulturní dům. Ten byl v době, kdy jsem přišel do úřadu ve velmi špatném stavu. Zatékalo do střechy. Chtěli jsme, a stále chceme, pozvednout obecní majetek. A to se nám daří plnit.

Před lety přišel zdejší barokní hřbitov o několik velmi cenných soch. Máte informace od policie, zda se vyšetřování někam posunulo?
Před třemi lety jsme vznesli dotaz. Nic nového se v případu neděje. Policie čas od času kontroluje, zda se na trhu neobjevilo něco podobného, protože ty sochy jsou velmi specifické.
Já si nedokážu představit důvod, proč by to někdo kradl. Myslím si, že skončily někde za hranicemi. Nicméně je to veliká škoda.

Jednu sochu máte z umělého kamene, že?
Ano. Uvažoval jsem, že bych ji nechal znovu vytesat do kamene. Jenže to už není revitalizace objektu a proto nemáte nárok na dotaci. Je to pořízení nového kusu. A to se pohybujeme v řádech několika set tisíc korun. Ten současný umělý výdusek stál 150 tisíc korun. Autor udělal formu, do ní nalil umělý kámen, ještě to opracoval. Kdybych to nechal sekat z pískovce, jak by to mělo být, tak se nedoplatíme.

Hřbitov – údržba a rekonstrukce spolkla v posledních letech moc peněz.
Pro obec naší velikosti to je opravdu dost. Je národní kulturní památkou. Dozoruje nám ji už Zlínský kraj nikoliv památkáři z Kroměříže. Při žádosti o dotaci se obracíme na více institucí. Opravy za miliony korun nemůžeme platit ze svého. Vždy tam ale určitá spoluúčast musí být. A dohromady už nás to stálo dost peněz.