„Obyvatelé v bezprostřední blízkosti nelegální skládky si stěžují na zápach. Mám obavy taky o prosáknutí nečistot do spodní vody. To by mohl být problém, protože třetina obyvatel Dřínova využívá své studny,“ zoufá si starosta Dřínova Miroslav Štěpánek.

Nelegální odpad o hmotnosti zhruba 40 tun do areálu bývalé cihelny navezly dva kamiony před devíti měsíci. Obec se však do dnešních dnů nedočkala nápravy. Starostovi začíná docházet trpělivost.

„Stále věřím ve spravedlnost a v to, že příslušné orgány splní svou práci. Obec vydrží čekat ještě zhruba čtvrt roku a pokud se ani do té doby nic nestane budeme se dožadovat nějakých výsledků. Sami jsme bezmocní,“ řekl starosta Miroslav Štěpánek.

Na kamiony přivážející odpad do objektu bývalé cihelny upozornil Štěpánka v září loňského roku soused, kterému doslova pod okny oba náklaďáky projely. Než starosta dorazil na místo, stihli řidiči udělat svou práci a odjet. Příjezdu dalších aut s odpady už následující den naštěstí zabránila policie.

„Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) provedli šetření a závěr byl poměrně jasný – zákon porušen byl. Vzhledem k tomu, že odpad přivezly podle šetření kamiony se zahraniční poznávací značkou, stala se věc součástí nějaké hraniční spolupráce. A proto, už když se se mnou inspektoři loučili, upozornili mě, že záležitost nebude mít rychlý spád. Nedokázal jsem si ale představit, že to bude trvat až tak dlouho,“ stěžuje si Miroslav Štěpánek.

V Kroměříži nebudou nutná opatření na zlepšení kvality ovzduší či zmírnění hluku
Kvalita ovzduší i míra hluku je v Kroměříži v pořádku

Na pomalý postup si stěžuje i majitel

Na pomalý postup ČIŽP si paradoxně stěžuje také Petr Očenášek, majitel areálu bývalé cihelny. Čtyřiapadesátiletý podnikatel vlastní podobných areálů hned několik a zaměstnává na 80 lidí. Sám připouští, že situací v Dřínově se dnes nijak nezabývá.

„Je to záležitost téměř rok stará. Již mě to stálo dost času. Inspekce životního prostředí zřejmě nic neřeší. Volal jsem tam několikrát, ale výsledkem je ten, že si to navzájem vykomunikují inspektoři a policie,“ uvedl rozhořčeně Petr Očenášek.

Právě policie, slovy mluvčí Simony Kyšnerové, potvrdila, že případ kompletně předala ČIŽP ještě loni v září.

„Na základě šetření policisty obvodního oddělení v Morkovicích jsme případ dne 19.září 2019 předali k řešení kompetentnímu orgánu, a to České inspekci životního prostředí – oblastní inspektorát Brno," nechala se slyšet Simona Kyšnerová.

Ani tam se však případem příliš dlouho nezabývali.

„Vzhledem k tomu, že se jedná o přeshraniční přepravu odpadů, případ byl postoupen Ministerstvu životního prostředí. Další postup bude ČIŽP bude zvolen po stanovisku z ministerstva," prozradila zástupkyně mluvčí ČIŽP Alžběta Šírková.

Zatím poslední v řadě - Ministerstvo životního prostředí - prostřednictvím svého mluvčího Ondřeje Charváta nedávno pro Český rozhlas sice uvedlo, že zatím není zcela jasné, zda odpad pochází z Rakouska, ale zároveň dodalo, že se snaží přimět rakouskou stranu, aby za odpad převzala zodpovědnost.

Memorandum za prodloužení Baťova kanálu na Hanou podepsali v úterý na tovačovském zámku hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek, náměstek hejtmana Olomouckého kraje Jiří Zemánek, primátor Přerova Petr Měřínský, starostové Kojetína, Tovačova a řady dalších obcí
Baťův kanál až na Hanou? Kraje jsou pro, podepsaly memorandum

Dřínovská cihelna
Historicky byla cihelna o rozloze zhruba pět hektarů v majetku družstva Morkovice, které mimo zemědělskou činnost vlastnilo i cihelnu. Poté ji družstvo odprodalo soukromému vlastníkovi ze Zdislavic. Ten zde dál cihelnu využíval pro výrobu cihel. I on však záhy cihelnu odprodal právě panu Petru Očenáškovi. Podle starosty Miroslava Štěpána krátce po koupi Petr Očenášek avizoval, že „jej zajímá pouze jáma, nikoliv budovy“. Původnímu Očenáškovu záměru o zavážení jámy některými až nebezpečnými látkami obec zabránila. „Kromě zeminy a kameniva chtěl do hliniště vozit také výrobek z přerovské chemičky Precheza patřící do holdingu Agrofert. Jedná se o síran vápenatý,“ řekl Štěpánek. Rekultivační plány přitom počítaly při rekultivaci hliniště pouze se zavezením zeminou (ornicí a podornicí).