Podle zemědělce Františka Tomaly z Nětčic se přitom stále najdou lidé, kteří dávají přednost kvalitním bramborám od pěstitele před těmi nabízenými v marketech.

„Loňská úroda byla nadstandardní, letošní je také slušná. Sice jsme něco měli napadeno drátovcem, ale i takové se vytřídí a prodávají se jako krmení pro dobytek za pár korun. Ty pěkné, které jsou určeny na uskladnění, prodáváme za šest korun kilo," řekl Deníku Tomala.

Menší pěstitelé musejí většinou pěstovat ještě něco dalšího, aby se uživili. Příkladem může být holešovská firma Valkima, která se zabývá především prodejem a pěstováním jahod.

Po dvaceti letech s nimi letos končí

„Pěstovat brambory se teď opravdu nevyplatí. „Letos s nimi končím, i když jsem je pěstoval dvacet let. Je to neekonomické," krčí rameny Jaroslav Valenta, jednatel firmy Valkima.

Podle něj se ceny v loňském roce kvůli nadúrodě stlačily ještě níž, než je obvykle. Valenta také upozornil, že pokud pěstitel není mechanizovaný, tak náklady opět rostou.

„I když si to vyoráváme traktůrkem, tak se musejí sbírat ručně, čistit , pytlovat a tak dále. Tím pádem musíme vzít další pracovníky a tím se zase zvyšují náklady," postěžoval si Valenta.

Podle něj je složitá i příprava země před sázením. „Zase je to o mechanizaci a prostředcích. Myslím, že malým firmám se to opravdu nevyplatí. My děláme třeba dvě stě padesát až tři sta metráků z hektaru, kdežto ti větší pěstitelé mají třeba sedm set hektarů, vysvětlil Valenta. Posteskl si také, že cena brambor je téměř dvacet let stejná.

To jiný regionální zemědělec šel na pěstování brambor jinak.

„Kdybychom nemechanizovali produkci, tak by to bylo těžké udržet. Navíc na Kroměřížsku je problém, že je tu těžká země pro brambory, ale máme stálé zákazníky, kteří nás znají. Snažíme se dlouhodobě držet ceny na stejné úrovni," zdůraznil Zdeněk Trhlík z Tučap s tím, že u nich stojí kilogram brambor šest korun včetně daně

Podle něj se hned tak s opětovným pěstováním brambor nezačne.

„Je to strašně velká vstupní investice. Navíc na úrodných půdách v okolí stojí solární elektrárny nebo průmyslové zóny místo toho, aby se tam pěstovaly zemědělské plodiny," říká zemědělec. 

JANA PŘIKRYLOVÁ