Svému koníčku se Valuch začal věnovat krátce po návratu ze základní vojenské služby. "Bydlel jsem na samotě a denně chodil do lesa. Vlastně jsem od děcka vyrůstal v přírodě. Pozoroval jsem stromy a chtěl je mít blízko sebe. Tenkrát u nás ale bonsajistika nebyla vůbec známá, bylo to víceméně velice amatérské," vzpomínal Valuch.

Po svatbě se přestěhoval k rodičům své ženy do Ostrožské Nové Vsi, kde začal pěstovat orchideje. "Při tom jsem měl i pár bonsají, které se mi velice líbily. Byly to jabloně, vrby, lípy, buky či duby," uvedl. Postupem času se Valuchovi, který má ve Starém Městě jeden z největších obchodů s těmito okrasnými dřevinami v České republice, stal koníček živobytím. Kromě tisíců prodejných bonsají se nyní pyšní i osobní domácí sbírkou čítající 49 stromečků.

"Jsou to takoví moji miláčci. Spoustu z nich jsem si vykopal sám v přírodě. Například na Ďumbieru to byla 60 kilogramů těžká borovice, kterou jsem poté nesl sedm kilometrů na zádech. Ta je se mnou pevně sžitá, určitě bych ji nikdy neprodal. Pěkně jsem se tenkrát zpotil, než jsem stromeček snesl dolů," usmíval se Valuch. Nejstarší kus jeho sbírky má 250 let a je jím tis vykopaný na japonském ostrově Hokkaidó.

Josef Valuch prý sjezdil za bonsajemi téměř celý svět. "Například Evropu mám proježděnou křížem krážem, každý rok také jezdím nakupovat stromečky i do Japonska, Číny, Koreje a Tchaj-wanu. Mým zatím nesplněným snem je vykopat si nějaké staré tisy v horách v severní Číně, kde jsou stromy staré až 3000 let," svěřil se Valuch.

Podle něho je nejvhodnější vytvarovat si bonsaj ze staršího deformovaného stromku nalezeného v lese, který léta kolem lesních cest, na mezích či mezi kameny tvarovala sama příroda. "Jsou předurčené k tomu, aby z nich ty bonsaje byly velmi kvalitní a velice brzo. Lidský život je totiž hrozně krátký, člověk se při pěstování ze semínka nemůže dožít kvalitní bonsaje," vysvětlil pěstitel ze Slovácka.

Věk bonsaje prý není podstatný, důležité je docílit "optického stáří". "Aby stromeček připomínal starý strom, který roste ve volné přírodě," dodává Valuch. Bonsaj lze podle něj teoreticky vypěstovat z každé rostliny. Ideální jsou prý plodící stromy, na nichž vynikne krása květu a plodu, a stromy, které mají přirozeně malé listy. Je hloupost dělat bonsaj například z ořechu, u něhož nikdy nedocílíte zmenšování listů, přiblížil Valuch. Vhodné jsou třeba jilmy, hrušky, třešně, jabloně, buky, duby nebo habry.

Péče o bonsaj je podle Valucha nenáročná. "Lidé často mívají zkreslené představy. Zalití stromku a ostříhání přerostlých výhonků zabere denně pár minut. Osobně mi péče o mou sbírku trvá jen asi 20 minut," uvedl bonsajista.

Podle něj je ideální každý rok či dva na jaře stromek přesadit do nového substrátu, perfektně ukotvit v misce a začít tvarovat. V létě je důležité zalévání, zastřihávání a "drátování" stromečku, jímž pěstitel docílí požadovaného tvaru rostliny. Na podzim je pak potřeba bonsaj přihnojit a připravit na zimování. Zimní měsíce by stromek měl trávit nejlépe ve skleníku či v místnosti.

Podle Valucha se dá pěkný stromeček momentálně koupit za sumu od 5000 do 10.000 korun. Na rozdíl od asijských zemí, kde se pěstováním bonsají zabývají zejména starší lidé, v Evropě lákají tyto okrasné dřeviny stále více i příslušníky mladších generací. Staroměstskou prodejnu například navštěvují i desetiletí bonsajisté. V celé ČR se tomuto koníčku organizovaně v rámci České bonsajové asociace věnuje kolem 400 lidí.