Počet případů roste

Urgentní příjem ze své podstaty znamená, že všichni příchozí pacienti potřebují okamžité a neodkladné ošetření. V mnoha případech tomu ale tak není, což potvrzuje i primář urgentu ve Zlíně Michal Pisár.

„Těch situací je spousta, v posledních letech přibývá například pacientů, kteří z nějakého důvodu nemají praktického lékaře. Pro ty je nejjednodušší přijít na urgent, kde se nemusí nijak registrovat. V současné době se to týká často cizinců, denně řešíme jejich běžné potíže,“ popisuje primář Michal Pisár.

Podle primáře je problém i přístup praktických lékařů a ambulantních specialistů působících mimo nemocnici.

„Po ně je často jednodušší poslat pacienta na urgentní příjem na různá ošetření a došetření stavu nebo přímo k hospitalizaci, aniž by ji jakkoliv předem domluvili či stanovili diagnózu,“ dodává Pisár a dodává několik příkladů z praxe.

Od bolesti hlavy po třísku

Zdravotníci denně slyší věty typu: Šel jsem kolem, tak jsem si říkal, že se zastavím, protože mě už týden bolí hlava. Nebo: Jsem tady s maminkou, tak bych potřeboval pořešit i sebe. Najdou se i pacienti, kteří berou dva dny antibiotika a v noci se přijedou zeptat, jestli si lékaři myslí, že fungují dobře.

„Často řešíme běžné bolesti zad, obyčejnou vyrážku bez jakýchkoliv doprovodných příznaků, klíště, třísku, rýmu, bolest v krku a podobně. Nedávno tady byla paní s tím, že spolkla kousek plomby. Přivezla ji záchranka,“ kroutí hlavou primář Pisár.

Pacient si sám stanoví diagnózu a naordinuje léčbu

Doplňuje ho praktický lékař pro dospělé Jiří Lapčík, který slouží na urgentu ve Zlíně i v Uherském Hradišti.

„Nejvíce se setkávám s tím, že pacienty bolí dva týdny záda a přijdou v neděli, že chtějí okamžitě ošetřit. Pak jsou to lidé ohledně receptů na léky. Přijdou o víkendu a chtějí léky, které si mohli nechat napsat přes týden u svého lékaře. A pak také pacienti, závislí na benzodiazepinech. Zkouší pohotovosti v různých městech, protože jejich ošetřující lékař jim vyšší dávku nenapíše. Nedávno přišel ve všední den odpoledne muž v obleku rovnou z práce a oznámil mi, že ho bolí krční páteř a chce infuzi. Tak jsem mu sdělil, že není v supermarketu, ale v nemocnici a že ho nejdřív vyšetřím a léčbu stanovím na základě vyšetření. A co myslíte, že následovalo? Křičel na mě, že si bude stěžovat,“ popisoval lékař Jiří Lapčík.

Další epizodu zažil s mladým mužem, který si sám diagnostikoval žlučové kameny a chtěl je na urgentním příjmu okamžitě řešit včetně operace.

Pomohlo by zvýšení poplatku?

Oba lékaři se shodují, že kdyby tolik lidí nepřicházelo na urgentní příjem s banalitami, které lze řešit v běžné pracovní době mimo pohotovost, čekací doby by se snížily.

Částečným řešením by podle nich mohlo být zvýšení poplatku za pohotovost ze stávajících 90 na 500 korun. Třísku nebo klíště by si pak doma každý vytáhl sám. Nebo si koupil léky proti bolesti v lékárně.