Za jejím zřízením v roce 1665 stál Karel II. Liechtenstein, který skvěle využil mincovního práva, které získal jeho předchůdce biskup a kardinál František Dietrichstein. Málokdo však ví, že tímto činem nešlo pouze o zvýšení prestiže, ale biskup chtěl Kroměříž a Olomouc zachránit.

„Mince, které zde razil, byly použity na obnovu těchto zničených měst po třicetileté válce,“ objasňuje numismatik Dan Suchomel.

Dle jeho názoru tak Kroměříž vděčí právě mincovně, že má zahrady, přestavěný válkami zničený zámek, opravené kanovnické domy a další.

Biskupská mincovna byla i zdrojem financování četných sbírek na zámku, které biskup založil. Je tedy možné říci, že mincovna byla vlastně kolébkou rozkvětu novodobé Kroměříže.

Přestože se jedná o poslední dochovanou mincovnou na Moravě, netěší se zájmu, který by si zasluhovala a její osud dodnes vede po strastiplné cestě.

Boj o záchranu

V minulém století byl její stav tak vážný, že se uvažovalo i o její demolici. Za její záchranu se však postavili lidé, kterým její osud rozhodně nebyl lhostejný. V roce 1960 založili kroměřížští numismatici pobočku České numismatické společnosti, jejímž jedním z cílů byla právě záchrana této budovy.

„Nejdříve bylo nutné dostat mincovnu na seznam památek první kategorie, což se nakonec úsilím tehdejšího předsedy Františka Färbera podařilo. Od tohoto okamžiku se nemohla zbourat a muselo se řešit, jak se opraví,“ vzpomíná na historii záchrany mincovny Dan Suchomel, který je dlouholetým členem pobočky.

Práce na její záchranu byly započaty v 80. letech minulého století. Rozpočet, který byl pro tyto účely vyhrazen, byl poměrně brzy vyčerpán. Práce se zastavily a nebylo jasné, zda se je někdy podaří dokončit. Příčina byla neočekávaná. Pod budovou mincovny vedl náhon do sousedního biskupského mlýna.

Mincovna byla proto postavena na dubovém rámu a pilířích. Když roku 1897 mlýn vyhořel, byl náhon zasypán a voda se ztratila. Dubové kůly, které se „dostaly na vzduch“ trouchnivěly a budova praskala a propadala se. Její statické zabezpečení tak vyčerpalo veškerý rozpočet na její záchranu.

Opět to byli členové pobočky, kteří svou iniciativou společně s celou řadou dalších institucí, jako byla například Arcidiecéze olomoucká, Muzeum Kroměřížska, Moravské zemské muzeum Brno, ale i Město Kroměříž či tehdejší přední firmy jako Manďák a.s., Elma-therm s.r.o a Elektro Kroměříž a.s., založili Nadaci na záchranu kroměřížské mincovny, díky které se podařilo mincovnu definitivně opravit.

A nejen to. Za velké podpory předních numismatických odborníků a členů kroměřížské pobočky ČNS zde bylo zřízeno i Muzeum moravského mincovnictví. V expozici byl kladen důraz především na mincovnictví olomouckých biskupů. Zastoupeni zde byli všichni preláti, kteří využili mincovního práva. Kromě ražených mincí zde byly presentovány i jejich intronizační medaile. „Jedna místnost pak byla věnována mincovní technice a mincovním strojům“, podotýká Dan Suchomel.

Jak však šel čas, expozici začala vytlačovat Galerie Orlovna, která původně působila v sousedící arcibiskupské vodárně. Propojením těchto dvou budov postupně numismatická expozice ustupovala ambicím Galerie až do nedůstojných dvou malých místností. Po letech slávy, úpadku, a znovuvzkříšení tak mincovna opět upadla do letargie.

Navrácena arcibiskupství

V nedávné době byla mincovna v rámci církevních restitucí navrácena Arcibiskupství Olomouc. Galerie Orlovna se na dalších podmínkách svého provozu s Arcibiskupstvím nedohodla a v současnosti je tak kroměřížská mincovna opět pro veřejnost uzavřená. Pobočka ČNS je s nynější situací nespokojena.

„Usilujeme, aby se do budovy vrátilo Muzeum moravského mincovnictví. Jedná se o ojedinělou památku nejen u nás, ale i v celé Evropě,“ říká Dan Suchomel.

Nicméně vše nyní záleží na rozhodnutí současného vlastníka Arcibiskupství Olomouc. Česká numismatická společnost, pobočka v Kroměříži je připravena spolupracovat při obnově expozic mincovnictví olomouckých biskupů v dochované budově na Sladovnickém předměstí. Každé město, které se těší nějaké výjimečné stavbě, přírodní zajímavosti nebo významné osobnosti vždy klade důraz na jejich zviditelnění ve snaze podpořit turistický ruch.

Město Kroměříž se vzhledem k své bohaté historii spjaté s aktivitami olomouckých biskupů může pochlubit celou řadou těchto zajímavostí. Biskupská mincovna, jejich donátor, je však stále opomíjena.