Znázorňuje kořeny, které vyrůstají ze země. Jednotlivé lidi, kteří naplnili vizi biskupa a kteří pracovali na stavbě Květné zahrady, obnově arcibiskupského zámku nebo třeba dokončení kostela sv. Mořice. Takové vysvětlení svého díla nabídl autor zástupcům Klubu Unesco, kteří vznik památníku před pěti lety iniciovali.
„Budeme mít před zámkem koště za dva a půl milionu. Děkujeme,“ zhodnotil objekt zastupitel Richard Kreml. „Je to celkem ohyzdná věc, která připomíná popravčí kůl, u kterého upalovali ty nebohé ženy,“ souhlasil Jiří Sigmund z protestního uskupení NE památníku biskupa Karla II. z Lichtensteinu-Castelcorna.
Odpůrci památníku biskupovi z Lichtensteinu-Castelcorna vyčítají jeho roli v čarodějnických procesech. Zastánci jej zase vidí jako zakladatele novodobé Kroměříže. Toho, kdo město zničené třicetiletou válkou, znovu postavil a udělal z něj centrum kulturního a duchovního života.
Památník dává za pravdu jedné straně
Shodnout se na tom, jestli se dílo líbí nebo ne, proto nebylo hlavním cílem bezmála hodinu a půl trvající diskuse.
Její aktéři nabídli různé výklady historických událostí. „Patřím k těm, kteří s památníkem nesouhlasí. Padlo tady, že osobnosti historie nejsou jen černé nebo bílé. Ale my tím památníkem dáváme jedné z těch barev přednost,“ upozornila zastupitelka Olga Sehnalová. „Dnešní společnost je rozdělená a my teď rozdělujeme ještě víc.“
Poslechněte si stanovisko kroměřížské radnice z letošního února:
Zastupitel Radek Vondráček oponoval, že aplikovat dnešní hodnoty na středověk a počátek novověku není možné. „Karel IV., největší Čech a Otec vlasti v roce 1349 dopředu schválil pogrom v Norimberku. Upálili tehdy pět set šedesát lidí. Tak půjdeme a přejmenujeme Karlův most,“ ptal se shromážděných.
Protichůdné názory je potřeba vysvětlovat
Zároveň uvedl, že bude hlasovat pro vznik památníku. Stejně jako Daniela Hebnarová, která byla v minulém volebním období místostarostkou. „Nemyslím si, že bychom dnes měli biskupa soudit po tři sta padesáti letech. Je to také o době, ve které žil. Zůstalo nám po něm ale město, kterým se můžeme chlubit.“
Místostarosta Jan Hebnar v závěru navrhl dovybavit dílo informacemi, které oba protichůdné pohledy na osobnost biskupa Karla vysvětlí. Památník má stát na Sněmovním náměstí, naproti arcibiskupskému zámku a Mlýnské brány. Už dříve tam vzniklo kruhové vydlážděné prostranství s lavičkami, které město využije. Na úpravu počítá zhruba s půl milionem korun, dva miliony pak zaplatí za samotné dílo.
Vyjádření arcibiskupa Josefa Nuzíka:
Plánovaný památník biskupa Karla II. z Lichtensteinu-Castelcorna je především projev uznání jeho nesmírně velikého přínosu nejen pro město Kroměříž, ale také pro celou Moravu. Biskup Karel, od jehož narození letos uplynulo 400 let, byl mimořádný budovatel i sběratel umění a jeho zásluhy v oblasti kultury nebo architektury není možné zpochybnit. Město Kroměříž mu vděčí za obnovu po zkáze způsobené třicetiletou válkou, neboť především díky jeho úsilí se znovu stalo centrem duchovního i kulturního života. Vedle toho dokázal biskup Karel prakticky uspořádat život diecéze, která v jeho době pokrývala celé území Moravy, a vést a inspirovat k obnově a rozkvětu v těžkých dobách.
Kritika jeho osobnosti, která vychází zejména z jeho role v čarodějnických procesech na Šumpersku, je sice pochopitelná, důležité je ale brát v úvahu také historický kontext událostí, na které se nemůžeme dívat jen očima moderního člověka, a také nezapomínat na vliv dalších, i necírkevních činitelů – místního panstva a dalších osob, vedených nejrůznějšími, a někdy vysloveně špatnými úmysly.
Zamýšlený památník v Kroměříži by tak mohl sloužit především jako připomínka významu biskupa Karla pro město Kroměříž a vedle toho i jako podnět k zamyšlení nad složitými okolnostmi doby, ve které žil.
Vybrali jsme pro vás:
