Bezdomovci a roušky či hygiena? Problém. Strážníci jsou bezradní

Vládní nařízení o nošení ochranných roušek už platí téměř týden. Lidé bez domova však opatření, které má eliminovat šíření pandemie nemoci Covid-19, často nedodržují. Nezodpovědným chováním neohrožují ani tak sebe, jako ostatní kolem. Policisté jsou bezradní.

Pokuta, která se může vyšplhat až na 20 tisíc korun, na bezdomovce neplatí. Strážníkům tedy nezbývá nic jiného, než se je snažit přesvědčit, že je nošení roušky důležité. Mluvčí městské policie ve Zlíně Pavel Janík však upozorňuje, že neméně potřebná je důsledná hygiena.

„V případě bezdomovců se dá mnohdy i o hygienických návycích polemizovat,“ říká Janík.

Koronavirus u policistů v kraji? Jeden nakažený a sedm desítek v karanténě

Nevymahatelná pokuta

Města, potažmo městská policie, má ve většině případů roušky pro bezdomovce k dispozici. „Ochota se podrobit jejich nošení je různá. Dost to závisí na tom, zda jsou v podnapilém stavu,“ vysvětluje Pavel Janík.

„Darované roušky přijali velmi vlažně. Je to pořád stejný příběh. Ti, kteří chtějí pomoci, se obrátí na Charitu nebo sociální služby sami. A ti ostatní se s opatřením neztotožní,“ míní Pavel Janík.

„Pokutování se mine účinkem. Na lidi, kteří jsou bez prostředků, pokuta neplatí. Snažíme se jim vysvětlit vše po dobrém. Zdůraznit, že situace je vážná, že je v jejich zájmu roušku nosit,“ povídá Janík.

Problémy řeší také Kroměříž.

„Situace je stále stejná. Naši strážníci mezi bezdomovce chodí, rozdávají jim roušky, poučují je, ale lidé bez domova stejně nařízení porušují. Není na ně žádná páka. Pokuta je nevymahatelná. Dokonce jsme měli případ, kdy se jeden bezdomovec do roušky vysmrkal a zahodil ji,“ přibližuje mluvčí kroměřížské radnice Jan Vondrášek.

Neděste děti proroctvím o milionech nakažených a mrtvých, radí psycholožka

Skauti pomáhají

Ředitel vsetínského Elimu, který lidem bez domova pomáhá, Miroslav Ildža je naopak přesvědčen, že tamní bezdomovci byli za roušky zdarma rádi a nosí je.

„Byli rádi, protože by se k nim neměli jak jinak dostat. Dostane ji každý, kdo projeví zájem. Pokud u nás hledají útočiště, roušky si od nich vezmeme zpět a dáme jim druhé,“ popisuje Miroslav Ildža.

Nekompromisní v nošení roušek je společnost Astras, která provozuje noclehárnu a azylový dům v Kroměříži.

„Nepustíme sem lidi bez roušky a nenecháme je bez roušky odejít. Pokud se to někomu nelíbí, bereme to jako porušení podmínek a ukončíme s ním spolupráci,“ říká Petr Láník z Astrasu. „Přistoupili jsme také k měření teploty,“ dodává Láník.