Od narození biskupa Karla uplynulo letos v dubnu 395 let. Symbolicky právě v tomto roce skončily čtyřleté intenzivní badatelské práce.

Jejich výsledky jsou částečně veřejnosti představeny na výstavě, která je ke shlédnutí jak v Arcibiskupském zámku Kroměříž, tak v Arcidiecézním muzeu Olomouc.

Kurátor a jeden z autorů výstavy Miroslav Kindl uvedl, že uplynulé roky byly velmi náročné.

„Výzkumu o životě a době biskupa Karla se v uplynulých letech věnovalo na 30 odborných pracovníků. Provedli jsme rozsáhlé archivní bádání,“ hodnotil činnost Kindl. „Díky nim došlo k mnoha odhalení,“ potvrdil dále kurátor.

Spoluautor a kurátor Ondřej Zatloukal vyjmenoval některé objevy vážící se ke Kroměříži.

„Zjistili jsme například, jaký je příběh jednotlivých prvků, které zdobí rotundu. Rozklíčovali jsme, kdo se podílel na tvorbě Sala terreny,“ nechal se slyšet Zatloukal. Část výstavy umístěná v Kroměříži je zaměřena spíše na architekturu – ať již sakrální, světskou nebo zahradní. Věnuje se bohaté síti míst, kde biskup pracoval. Od Brna, Kroměříže, Vyškova, Olomouce až po Mírov.

Naopak v Olomouci se pozornost soustředí na samotný život Karla z Lichtensteinu-Castelcorna.

„Představuje veřejnosti své sbírky, umělce, kterými se nechával obklopovat a také luxusní zboží, které si nechával dovážet z dalších koutů Evropy,“ pozval Kindl do Olomouce.

Po válce dal lidem naději

Samotná vernisáž výstavy proběhla tentokrát výjimečně v Kroměříži, nikoliv v Olomouci. Dorazil na ni sám olomoucký arcibiskup Jan Graubner.

„Karel z Lichtensteinu-Castelcorna chtěl uchvátit krásou. Chtěl, aby lidé z té bídy, špíny, problémů a všeho, čím byli po válce postiženi, zvedli hlavu. Díky tomu našli zcela jiný postoj k řešení problémů,“ snažil se vystihnout poselství biskupa Graubner. „Zaujala mě jeho komplexnost. My dnes věci různě dělíme a všechny souvislosti nám umnikají. V jeho dobách baroka ona souvislost byla samozřejmá,“ doplnil Graubner.