Renovace vstupu znamená demontáž pískovcového kolosu a převoz do dílny restaurátorů. Ti ho během zimy opraví a v prvním kvartálu příštího roku vrátí pískovcové prvky na místo.

„Portál bude restaurován na místě a balkon se svými prvky bude opraven v dílně restaurátorů," vysvětlil starosta. „Částka, na kterou nás renovace vyjde, se zdá vysoká, ale jedná se o odborné restaurátorské práce," připomněl Rudolf Seifert.

Současný hlavní vstup do zámku vznikl zřejmě až nějakou dobu po zahájení jeho stavby. Původní vstup do zámku byl pravděpodobně od kostela sv. Anny (severozápadním křídlem, které nyní jako první dostalo novou fasádu).

„Dodnes je jednoduchý průjezd, který vznikl hned v první fázi budování, zachován v místnosti vedle současné šatny pro veřejnost v přízemí," říká pracovník památkové péče města Holešov Karel Bartošek.

Původní hlavní vstup po
dle něj pravděpodobně respektoval umístění a orientaci vstupu do renesančního lobkovického zámku i jeho předchůdců. Trasou současných ulic Dlažánky a náměstí Svobody vedla, jak dosvědčují letos získané archeologické nálezy, stará „hradská" cesta, vyhýbající se městu a přes (tehdy ještě nestojící) areál kostela sv. Anny ústící ve středověké tvrzi či hradu.

Teprve v pozdější době, možná ale jen několik let po vyzdvižení hrubé stavby zámku, byl vybudován nový vchod do objektu, a to v současné poloze.

„Byl to zřejmě jen jednoduchý průjezd s jednou branou. Ostatně původní obloukový barokní most, který je dodnes zachován pod dlažbou současného příchodu k zámku, má jen šířku středních vrat, což dokládá, že současný třílodní vstup do zámku je pozdějšího data," zmiňuje pracovník památkové péče.

Pravděpodobně až za posledního Rottala na holešovském panství, uměnímilovného hraběte Františka Antonína (vládl Holešovu v letech 1717–1762), byl velkoryse rozšířen vstup do zámku. Ke středovým vratům byly po každé straně proraženy dveře pro pěší, celý složitě klenutý vchod dostal současnou reprezentativní podobu. A před tento rozšířený vchod byl předsazen nádherný barokní portál s balkonem. ⋌(hed)

Kdo je autorem?

Z Autora tohoto sochařsky pojatého portálu neznáme, ale zjevně se rekrutoval z družiny umělců, kteří žili na dvoře Františka Antonína z Rottalu a pracovali na výzdobě objektů jeho rozsáhlého dominia.

Portál s balkonem zachovává styl, který vidíme například na mariánském (morovém) sloupu na náměstí v Holešově – relativně subtilní, precizně zpracované kamenné prvky vyznačující se výraznou vrcholně barokní kuželkou a útlým hladkým sloupem. A ani zde neznáme autora.

Poslední majitelé holešovského panství Wrbnové, na začátku 20. století zlikvidovali významnou část rodového archivu, obsahujícího zvláště staré účetní doklady, ze kterých bychom se mohli jméno stavitele (sochaře, kameníka), který vytvořil tato špičková díla vrcholného baroka, dozvědět.