„Při práci se našly pozůstatky středověkého opevnění z období husitských válek,“ přiblížil nález ředitel Správy Arcibiskupského zámku a zahrad v Kroměříži Martin Krčma.

A z období kolem husitských válek pochází také dosud první dochovaný zápis o kroměřížském zámku a také právě o hradbách, které musely být po válečných poškození opraveny. Už v té době měly pod Mlýnskou bránou svůj rozsáhlý areál sladovníci. Ty v dnešních dnech připomíná jen Biskupský pivovar.

Období 15. století bylo ovšem velmi bouřlivé. Válečná vřava se nevyhnula ani Kroměříži. Město získali do svého držení také husité. Nakonec však opět skončilo v rukou biskupů.

Stalo se také svědkem několika setkání olomouckých biskupů a králů – Jiřího z Poděbrad a Matyáše Korvína. Druhý jmenovaný navíc udělil Kroměříži právo používat červený vosk. Takovou výsadu měla pouze královská města.

Muzeum biskupské gardy

Archeologický nález by Správa Arcibiskupského zámku a zahrad v Kroměříži chtěla zachovat a zpřístupnit veřejnosti.

„Čekáme na řešení, jak jsme schopni zakomponovat nález do finální podoby oprav,“ uvedl Martin Krčma.

Aby práce mezitím nestály, začaly se dělníci pomalu přesouvat do zámku.

„Rekonstrukce Mlýnské brány byla plánována na samotném začátku projektu oprav, které skončí až v roce 2022. Dokončení projektu tak není ohroženo,“ ujistil Krčma.

Samotné otevření Mlýnské brány, která byla až do těchto dnů veřejnosti uzavřená a nepřístupná, se však může zpozdit.

Martin Krčma připouští, že není v současné chvíli možné odhadnout, zda to bude o měsíc nebo o půl návštěvnické sezony. V prostorách brány vznikne další návštěvnická expozice - muzeum biskupské gardy, která zde měla sídlo až do roku 1918.

„V současnosti jsou tam pouze prázdné místnosti bez mobiliáře. K vidění je tam ovšem mnoho originálních drobností, jako například věšáků a podobně,“ prozradil ředitel Správy Arcibiskupského zámku a zahrad v Kroměříži Martin Krčma.

Opravy v letech 2020 - 2022

Zámek – krov a střecha: částečná výměna krytiny, celková oprava krovu

Zámek – galerie a depozitáře ve 2. patře: zateplení stropů nad výstavními prostorami, nová dlažba, restaurování a zdvojení oken a dveří, výměna osvětlení galerie, restaurování mobiliáře Manského sálu a Staré knihovny, vytvoření jednotného prohlídkového okruhu, vybudování depozitáře mincí

Zámek – sály v 1. patře: restaurování Sněmovního sálu a přilehlého salónku, obnova koupelen, oken a dveří Letního i Zimního bytu, restaurování mobiliáře pro Letní byt, nové uspořádání prohlídkových okruhů

Zámek – přízemí: rozšíření konzervátorské dílny, vybudování transportního depozitáře, rekonstrukce a vybavení zázemí pro personál, rekonstrukce a vybavení místnosti pro zázemí kulturních akcí, obnova dlažeb v nádvoří

Věž: rozšíření a zatraktivnění prohlídkového okruhu věže, vybudování expozice „Klenotnice pozdního středověku“ v místnosti s gotickou klenbou, vybudování expozice „Královská návštěva v Kroměříži“ v horních patrech věže

Mlýnská brána: odstranění nepůvodních konstrukcí, sanace vlhkosti, oprava historických konstrukcí a fasády, obnova původního mezipatra, restaurování štukové výzdoby, zřízení muzea arcibiskupské gardy

Arcibiskupská garda

Protože měl olomoucký biskup i titul knížete a mnohdy měl na starost přímo velení obrany Moravy, nedílnou součástí jeho dvora byla i garda plnící funkci ochrannou a reprezentativní. Písemně doloženou ji máme z období vlády Karla II. Lichtenštejna – Kastelkorna (biskupem 1664 – 95). Čítala přibližně 20 – 30 mužů.

Kromě ceremoniálních funkcí spojených s pobytem (arci)biskupů na kroměřížském zámku pomáhali gardisté i s posílením bezpečnosti ve městě, což bylo zejména patrné během revolučních let 1848/49 a při setkání cara s rakouským císařem roku 1885, kdy spolupracovali s místními ostrostřelci.

Posledním arcibiskupem, který gardu aktivně využíval, byl kardinál Bauer na počátku 20. století. Za jeho nástupce kardinála Skrbenského byla garda po vzniku republiky zrušena. zdroj: Biskupští manové Kroměříž