„Zachovejte klid! Zachovejte rozvahu! Vysvětlujte okupačním vojskům, že není důvodu, aby byli v naší republice!" Těmito slovy vyzývala rada městského národního výboru občany Kroměříže ráno 21. srpna 1968.

Obyvatelé města podle historiků tou dobou volali po zasedání Národního shromáždění ve Sněmovním sále kroměřížského zámku – na památku 120. výročí zasedání říšského sněmu v Kroměříži.

S dcerou Maxe Švabinského zase město plánovalo v rodném domě malíře zřídit badatelské centrum s archivem, které by doplnilo Památník Švabinského v zámku. Významné bylo pro Kroměříž také uvedení jejího čestného občana Ludvíka Svobody do prezidentského ú­řadu.

Jenže hned pár dní po začátku okupace vyšel v zářijovém Zpravodaji města Kroměříže pomyslný epitaf svobody.

„V černém rámečku je vytištěna zpráva z rozhlasu časného rána 21. srpna 1968, kde stojí: Vojska Varšavské smlouvy násilně obsazují naši zem. Toho dne byl obsazen Holešov a během 22. srpna pak jednotkami 31. tankové divize sovětské armády i Kroměříž," vzpomínal před lety pro Kroměřížský deník historik Muzea Kroměřížska Petr Pálka.

Přímo jednadvacátého srpna tedy v Kroměříži ještě okupační jednotky nebyly, rada města přesto vydala prohlášení: „Obsazení našeho území považujeme za porušování platných dohod a mezinárodních právních norem. Situace v našem městě nevyžadovala žádných opatření, ani zásahů žádných orgánů. Nevyskytly se u nás ani provokace, ani žádné rušivé jevy." Na podobná prohlášení už ale nikdo nebral ohled – ani tehdy, ani příštích jednadvacet let…