Ráno 24. února 2022 přišly z Kyjeva zprávy, které většinu Evropanů šokovaly. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nich oznamoval, že jeho země čelí masivní invazi ze tří stran doprovázené raketovými útoky po celé Ukrajině.

Začala ruská „speciální vojenská operace“, jejímž cílem bylo během několika málo dní sesadit ukrajinské vedení, instalovat v Kyjevě loutkový kabinet a obsazením strategických území ovládnout černomořské pobřeží.

Ruský prezident Vladimír Putin však hrubě podcenil odhodlání Ukrajinců bránit svoji vlast. Na konci loňského března, když Rusové kontrolovali zhruba 27 procent Ukrajiny, se jejich postup zastavil.

Kyjevu se ve třech velkých protiofenzivách podařilo třetinu okupovaného území osvobodit. Putin proto ve svém výročním projevu poprvé označil svou imperiální agresi za válku a připravil svůj národ na to, že první rok je teprve její začátek.

Už dosavadní účet je přitom hrozivý. Podle odhadů Evropské komise a americké administrativy padlo nebo bylo zraněno více než 100 tisíc ukrajinských vojáků. Ukrajina uvádí, že ruské ztráty přesáhly 144 tisíc mužů. Podle britského ministerstva obrany přišla Moskva až o 200 tisíc vojáků.

Pětina země v exilu

Ještě smutnější jsou statistiky civilních obětí. Ty podle amerických odhadů přesáhly 40 tisíc. Své domovy muselo opustit na 16 milionů Ukrajinců, z toho polovina zamířila za hranice. Výsledkem je jedna z největších uprchlických vln v dějinách Evropy.

Ukrajinci našli útočiště především ve střední Evropě. V absolutních počtech jich nejvíce hostí Polsko (1,56 milionu), Německo (881 tisíc) a Česko (446 tisíc). Čtyři pětiny z nich jsou ženy a děti. Ukrajinci získali dočasnou ochranu původně na rok, nyní si ji mohou prodloužit o dalších dvanáct měsíců.

„Na počátku války se ukázala obrovská solidarita a ochota pomoci ukrajinským uprchlíkům, jen organizaci Člověk v tísni přispělo půl milionu dárců,” popsala vedoucí programu SOS Ukrajina pro ČR Zuzana Ramajzlová. Vlna finanční podpory časem opadla, zástupci Člověka v tísni přesto celkovou pomoc označují za bezprecedentní. 

Rok války na Ukrajině ve fotografiích:

Fotogalerie: Válečný konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem

Díky dočasné ochraně mají uprchlíci nárok například na bezplatnou zdravotní péči. „Od chvíle, kdy k nám začali lidé z Ukrajiny přicházet, se budou náklady na jejich zdravotní péči pohybovat někde kolem 2,15 miliardy korun,“ odhadl ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeněk Kabátek.

Z dat VZP dále vyplývá, že 58 procent Ukrajinců do konce roku 2022 žádnou péči nečerpalo, dalších 30 procent příchozích pak stálo zdravotní systém méně než pět tisíc korun, nejčastěji za preventivní prohlídky.

Vedle otevřené náruče pro uprchlíky Česká republika poskytuje Kyjevu i další pomoc, zejména vojenskou. Institut světové ekonomiky v německém Kielu odhadl její hodnotu na 0,46 procenta českého HDP – se započítám příspěvků, které Česko poslalo prostřednictvím Evropské unie.

Ještě více než Češi podporují Ukrajinu země, které mají s Ruskem neblahou historickou zkušenost, zejména pobaltské státy a Polsko. Výjimkou je Maďarsko, které po odečtení svého podílu v unijní pomoci vynaložilo na pomoc napadenému sousedu pouze 0,03 procenta HDP.