Jak informuje polský deník Gazeta Wyborcza, podle prvních oficiálních odhadů varšavské radnice se demonstrací zúčastnilo až 500 tisíc lidí. Protestujícím se nelíbí zejména posilování státní moci v rukou vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Lidé podle organizátorů akce vyšli do ulic kvůli „drahotě, zlodějství a lži“ a také za „svobodné volby a demokratické evropské Polsko“. 

Dav při protestu vyrazil přes město směrem k Hradnímu náměstí. „Dnes nás nikdo nepřehluší,“ prohlásil předseda opoziční Občanské platformy Donald Tusk. Dále uvedl, že současná iniciativa opozice je svým významem srovnatelná s bojem proti komunismu před rokem 1989.

34. výročí prvních svobodných voleb 

Protivládní protesty se konaly u příležitosti 34. výročí prvních částečně svobodných voleb v Polsku. Organizátoři akci nazvali Pochod svobody. Do Varšavy se sjely stovky autobusů s přívrženci opozice z celého Polska.

„Máme různé názory, ale sdílíme respekt k Polsku. Prosím, jděte za svými sousedy a rodinou, přesvědčte lidi, aby ve volbách volili demokratickou opozici,“ řekl v neděli odpoledne směrem k protestujícím krakovský radní Rafał Komarewicz.

V čele průvodu kráčeli vedoucí představitelé Občanské platformy doprovázení nositelem Nobelovy ceny za mír a bývalým šéfem odborového svazu Solidarita Lechem Walesou, napsala agentura AFP.

Podle reportérů Gazety Wyborczy si řada lidí přinesla vlajky Evropské unie, zejména mladší lidé pak drželi také duhové prapory představující polskou LGBT+ komunitu.

Někteří demonstranti podle agentury Reuters uvedli, že je k účasti na demonstraci přiměl spor kolem zákona o zřízení komise pro posouzení vlivů Ruska v Polsku v letech 2007 až 2022. Polská opozice zákon označuje za hon na čarodějnice proti politickým oponentům.

Jiní demonstranti kritizovali stoupající životní náklady. „To stačí!“, „Nechceme autoritářské Polsko“, „PiS je drahá“, hlásaly transparenty.

U voleb se čeká těsný souboj

Průzkumy veřejného mínění před podzimními volbami naznačují, že půjde o těsný souboj. Vládnoucí strana PiS těží mimo jiné ze svého nesmlouvavého postoje vůči ruské agresi na Ukrajině.

Kritici z řad domácí opozice i mezinárodních organizací vládě Práva a spravedlnosti (PiS) dlouhodobě vytýkají, že od svého nástupu k moci v roce 2015 omezuje nezávislost soudní moci, potlačuje menšiny, především pak členy skupiny LGBT+, a porušuje i další evropské hodnoty, jako je pluralita médií či akademické svobody.