Evropské summity sledujete, nebo se jich přímo účastníte, už skoro tři desítky let. Byl ten pražský summit něčím výjimečný?
Ony to byly summity dva. Mimořádný byl především ten první, který se konal ve čtvrtek, a to i z hlediska posledních desetiletí vývoje Evropské unie. Dříve to bylo tak, že se EU sešla na nejvyšší úrovni a ke svému jednání přizvala určitou skupinu států. Tak tomu bylo pravidelně i v našem případě před vstupem do EU. V těchto případech byly státníci z těchto zemí mimo EU formálně pozváni na závěr na nějaký oběd a pak se konala tisková konference.

Příjezd politiků na neformální summit Evropské unie, 7. října 2022, Pražský hrad, Praha. Český premiér Petr Fiala
Dohodli se, že se na plynu dohodnou. Víc neformální summit EU v Praze nevyřešil

A v čem to bylo v Praze ve čtvrtek na zakládajícím summitu Evropského politického společenství jinak?
V tom, že tady se všichni účastnili summitu od začátku a vlastně to byl takový summit, na kterém byli lídři států EU a těch dalších zemí na stejné úrovni. To bylo velmi výjimečné. Ale odpovídalo to tomu, že jsme v mimořádné situaci, že máme na evropském kontinentu válku, že tu máme energetickou krizi, která ohrožuje podobně všechny státy. Mělo proto smysl, aby se státníci těchto všech zemí sešli. Vyslalo to vzkaz Rusku. Když se někdo v Moskvě nebo v Pekingu podívá na fotografii ze summitu a vidí tam těch 44 státníků, počínaje britskou premiérkou a konče tureckým prezidentem, tak takováto aliance dělá velmi silný dojem. Je v tom i významné poselství.

V pátek se už ale sešli na dalším summitu, neformální Evropské radě, jen lídři států EU. Nebyl to už jen takový dojezd toho čtvrtku?
To určitě ne. Byl to naprosto plnohodnotný summit, protože těch věcí, které jsou na stole, je mnoho a musí se řešit v rámci EU. To ve čtvrtek nebylo možné.

A co bylo hlavním tématem pátečního summitu?
V pátek se mluvilo hlavně o energetice.

Bývalý vysoký bruselský úředník a dlouholetý zpravodaj v Bruselu Karel BartákZdroj: se svolením Karla Bartáka

Ale nic se nedohodlo. Nebyl tedy tedy summit vlastně zbytečný?
To říká mnoho lidí. Ale je potřeba říci dvě věci. Byl to neformální summit. U takového summitu se předem ví, že z něj nebude žádné usnesení, žádné závěry, žádný text. Nikdo nemohl očekávat, že se něco konkrétního dohodne.

No dobrá, a k čemu to tedy bylo?
V Evropě dnes panuje velké zmatení, co přesně a jak chceme řešit a zda si vůbec rozumíme, když mluvíme o nějakém tématu.

Uvedete nějaký příklad?
Třeba „zastropování cen plynu“. Pod tím si Španělsko představuje něco úplně jiného než Estonsko. Proto je třeba se na začátek dohodnout na tom, abychom jednali o stejné věci a stejně ji tak chápali. Aby bylo jasné, že si rozumíme, o čem se jedná. Jsme v situaci, kdy tu máme unijní trh s energiemi a kdy jedna skupina zemí ho chce zachovat, protože jim vyhovuje, část tvrdí, že ho musíme reformovat, a další, že ho je nutné zrušit. A z toho je potřeba se dostat. A neformální setkání, jako bylo to pražské, tomu výrazně pomáhají.

Jízdárna Pražského hradu se při summitu Evropského politického společenství proměnila v tiskové středisko
Praha v záři reflektorů. Na summit se s politiky sjel i celý novinářský svět

Regulérní summit EU je už za týden a půl a od něj se už nějaké řešení situace kolem plynu a energií očekává. Co může být tím evropským řešením?
Minimum, na kterém bude zřejmě shoda, je zastropování cen plynu pro plynové elektrárny. Protože to je navíc něco, co ve Španělsku a částečně i v Portugalsku měsíce funguje. Ovšem i tady narážíme na problém, že pro některé země to bude výhodnější, pro některé méně.

Má to Česko jako předsednická země ve svých rukou?
To ne. My na to sice jako předsednická země máme větší vliv, než obvykle. Ale rozhodující vliv má předseda Evropské rady Charles Michel a sekretariát rady.