Ačkoli patří Česko mezi nejbezpečnější země na světě, nevyhýbá se mu masové vraždění. Přinášíme přehled některých známých případů z minulosti.

Vše o úterní střelbě v ostravské nemocnici čtete ZDE. 

Střelec z hospody (24. únor 2015)

Dosud nejvážnějším incidentem podobného typu byla v Česku střelba v Uherském Brodě z úterý 24. února 2015. Ten den kolem půl jedné odpoledne zastřelil v místní restauraci Družba ozbrojený třiašedesátiletý místní obyvatel Zdeněk Kovář osm osob a jednu z nich těžce zranil. Po necelých dvou hodinách, během zásahu policejní zásahové jednotky, spáchal sebevraždu. Mezitím telefonicky hovořil s redaktorem zpravodajství televizní stanice Prima, kterému si stěžoval na ubližování, šikanu a lhostejnost úřadů.

Podle tehdejšího policejního prezidenta Tomáše Tuhého šlo o druhý nejrozsáhlejší případ masové vraždy v poválečných dějinách Československa. V podobném rozsahu jako střelec v Uherském Brodě předtím vraždila jen Olga Hepnarová. Byla to také první masová vražda legálně drženou soukromou zbraní podle porevolučních zákonů. 

Několik lidských životů zachránil při střelbě v Uherském Brodě občan Jiří Nesázal, který zaútočil na střelce ve chvíli, kdy ten přebíjel, a umožnil několika lidem včetně sebe útěk. Dne 28. října 2016 prezident Miloš Zeman udělil Jiřímu Nesázalovi Medaili Za hrdinství za projev občanské statečnosti při útoku.

Vražídící náklaďák (11. ledna 1973)

V podobném rozsahu jako střelec v Uherském Brodě předtím vraždila jen Olga Hepnarová, která 11. ledna 1973 kolem půl druhé odpoledne úmyslně najela nákladním vozem do lidí stojících na tramvajové zastávce (v dnešní ulici Milady Horákové), osm jich zabila a 12 zranila, z toho šest těžce. Byla odsouzena k trestu smrti a 12. března 1975 popravena v pankrácké věznici oběšením.

Výše uvedené dva případy spojovala skutečnost, že pachatel si vybral za oběti lidi, s nimiž nebyl osobně nijak spojen a svůj čin chápal jako určitou "pomstu" na celé společnosti. Česko zná i další případy násilných činů s větším počtem obětí, většinou však šlo o vyřizování osobních a rodinných sporů.

Vojín se samopalem (1981)

V roce 1981 postřílel vojín základní služby v motorestu U Kadrnožky na Tachovsku čtyři lidi samopalem, s nímž zběhl ze služby. Do motorestu přišel brzy ráno, kdy tam ještě nebyli žádné hosté, jeho oběťmi se proto stali zaměstnanci restaurace.

Sám se zastřelil následujícího dne poblíž Plzně, když ho pronásledovala policie a on s ukradeným vozem havaroval. Motiv jeho činu se nezjistil.

Odplata za pomoc (22. července 2003)

V Litvínovicích na Českobudějovicku byli při masové střelbě  zastřeleni tři muži. Pachateli byli otec a syn, Ladislav a John Pacovských, kteří zastřelili manžela, syna a zetě ženy, jejíž sestra se přátelila s Pacovského bývalou manželkou. Podle některých svědků se pachatelé chtěli pomstít za to, že rodina ženě pomáhala. Soudy poslaly Ladislava Pacovského na 25 let a jeho syna Johna na 11 let do vězení.

Rodinná hádka (22. listopadu 2004)

Po rodinné hádce došlo v Tučapech na Táborsku ke střelbě, při níž pětadvacetiletý muž zabil svého otce, matku a o rok mladšího bratra. V roce 2006 byl odsouzen k doživotnímu vězení.

Zabil manželku i syna (březen 2006)

V rodinném domku v Křemži na Českokrumlovsku zastřelil pachatel svou manželku a jejího syna. Za dvojnásobnou vraždu byl odsouzen k 19 letům vězení.

Poprava čtyř lidí (8. března 2009)

Jednačtyřicetiletý muž cizí státní příslušnosti zastřelil při rodinné oslavě v restauraci Sokol v Petřvaldu na Karvinsku mezi jednou a půl druhou ranní čtyři lidi. Mezi mrtvými byla jeho bývalá přítelkyně, její rodiče a další muž. Po činu muž obrátil zbraň proti sobě a v nemocnici zraněním podlehl.

Zastřelil rodinu i sebe (22. září 2011)

Muž ve Svitavách zastřelil několika ranami z krátké střelné nelegálně držené zbraně svoji družku a její nezletilou dceru. Následně spáchal sebevraždu.

Střílel dámským revolverem v nemocnici (8. března 2019)

Dne 8. března po 23. hodině začal na hematologické klinice ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady střílet čtyřiasedmdesátiletý pacient, který zde byl hospitalizován. Legálně drženou zbraní (popsanou později jako "malý dámský revolver") zranil dva spolupacienty. První z postřelených incident přežil, druhý, pětašedesátiletý pacient, na následky svých zranění zemřel. Útočníka poté odzbrojily zdravotní sestry. Zemřel v dubnu ve vazební nemocnici.