Václavík hned na úvod zmínil, že ochutnávka hmyzu k entomologické výstavě zkrátka sedí.

„Myslím si, že na téhle akci je to dobře napárované. Pokud se zajímáte o hmyz a baví vás, tak proč ho rovnou neochutnat. Spousta lidí si třeba řekne, že je hmyz zajímá a chtěli by vědět, jak chutná. Přijde mi to super,“ pochvaluje si.

Hmyz podle něj sice má svou chuť, ale ne příliš výraznou. Proto se dobře dochucuje.

„Dá se přirovnat třeba k oříškům, ty také nemají příliš výraznou chuť. A to je vlastně dobře, jinak by se to špatně dochucovalo. Takhle ho stačí orestovat, přidat sůl, pepř a třeba nějaké bylinky a je hotovo,“ přibližuje kuchař.

Jiří Fojtík z Rajnochovic
Jiří Fojtík je i přes těžké postižení vzorem pro zdravé lidi

Jedí to jako popcorn

Zároveň doplňuje, že konzumace hmyzu je především o kulturně-gastronomických návycích.

„Je to vlastně jen o tom, že na to nejsme zvyklí. Přitom se dříve na našem území normálně jedl. Ještě v roce 1930 u nás vyšla kuchařka, ve které byla třeba chroustová polévka,“ upozorňuje Václavík.

Hmyz se v současnosti jí hlavně v Africe či Asii.

„Tam to konzumují pravidelně. Ale nesmíme to zaměňovat s tím, že by to byla hlavní část jejich stravy. Tak to není totiž nikde na světě. Oni si tem hmyz dají stejně tak, jako si my dáváme popcorn nebo teplé kaštany. To si přece taky nedáváme každý den. A podobně to je v Asii s hmyzem,“ vysvětluje.

Potravina budoucnosti

Známý kuchař také vysvětlil, proč je hmyz potravinou budoucnosti.

„My dneska získáváme proteiny z mléka, ale to způsobuje velkou environmentální stopu. Kráva vypije zhruba tři tisíce litrů vody, roste dva roky a tak dále. Kdežto hmyz vypije asi tři litry a rosta dva měsíce. Navíc cvrček má asi 60 procent bílkovin, naopak kuře nebo krůta 20 až 25 procent. Takže máte minimální náklady a maximální výtěžnost proteinu,“ přibližuje.

Lidé se proto nemusí bát, že by hmyz v budoucnu nahradil klasický řízek.

„To je totální kravina, nikdy se to nestane. Budeme z nich využívat jen ten protein. Cvrčci se nasuší, pomelou a pak se ta bílkovina využije třeba do proteinové tyčinky,“ dodává s úsměvem.

Václavík se k vaření hmyzu dostal díky své práci průvodce v jihovýchodní Asii. Kromě toho má také svůj food blog.

„Na blogu popisuju kde co ochutnat a postupně se to tak nabalovalo, až došlo na hmyz. Potom jsme uspořádali Hmyzí večer v brněnské restauraci Klub cestovatelů a uchytilo se to,“ usmívá se kuchař.

Rumový a doutníkový ambasador Ultra Premium Brands Jan Albrecht
Kde je dobrá káva a doutníky, tam je i dobrý rum, říká Jan Albrecht

Smažené tarantule

Lidé se na jejich přednášky vraceli a chtěli ochutnat něco dalšího.

„Tak jsme začali dělat smažené štíry, smažené tarantule a přešli na exotické maso. Dnes dělám například hady, krokodýly, klokany nebo třeba žáby,“ vyjmenovává Václavík.

Všechno maso mu dovážejí z certifikovaných chovů.

„Hady máme přímo z farmy ve Vietnamu, tam se porazí a my je dostaneme už mražené. Jedná se o krajty, asi proto, že jsou velké. Krokodýly jsme pak dostávali ze Zimbabwe, ale teď během koronaviru je to složitější,“ posteskl si.

Václavíkovi nejvíce chutná pštros.

„Vypadá jako hovězí maso, ale chutná spíš jako kuře. Dobrý je taky třeba bizon. Krokodýl se hodně špatně popisuje, je to něco mezi rybou a kuřetem. No a had? Had chutná prostě jako had, to se nedá popsat,“ uzavírá s úsměvem známý kuchař.